Aktual.: 25.06.2025 07:05
Praha – Emoce, zvláště strach a hněv, patří mezi hlavní nástroj politických kampaní před volbami, shodují se odborníci. Mezi dalšími nástroji jsou snahy o podkopávání důvěry v instituce a volební systém a legitimitu voleb. Tyto narativy mnohdy šíří i zahraniční aktéři, kteří se pokoušejí volby ovlivnit například dezinformacemi.
Mezi konkrétní způsoby, které podrývají důvěru v instituce či volby a šíří se primárně v on-line prostředí, patří například delegitimace volebních procedur. „Jde o tvrzení, že korespondenční či elektronické hlasování umožní vládě zmanipulovat výsledek. Tento rámec se objevoval už při prezidentských volbách 2023 a vrátil se před eurovolbami 2024,“ řekl ČTK politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tento narativ také silně rezonuje od prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2020.
Dalším příkladem šířeného narativu je takzvaný suverenistický motiv. „V takovém případě je vláda líčena jako kolonie Bruselu či Severoatlantické aliance (NATO), přičemž volby prý nic nezmění, protože rozhoduje Brusel,“ popsal Charvát. Asociace pro mezinárodní otázky ve studii o pro-kremelských narativech ukazuje, že právě tento rámec je v Česku nejrozšířenější.
Posledním často šířeným narativem je podle Charváta energetická a sociální panika. „Jedná se o opakované sdělení, že ‚zelený útlum‘ či podpora Ukrajiny povede k ekonomickému kolapsu a ztrátě pracovních míst,“ řekl Charvát. To často bývá také spojené s výzvami k protestům proti takzvaně zkorumpované elitě.
Empiricky lze podle Charváta sledovat také pozvolný posun takzvaného Overtonova okna, kdy výrazy dříve vyhrazené neonacistickému subkódu, jako zrádci národa nebo kolaboranti, se objevují v mainstreamové kampani některých parlamentních subjektů. V českém prostředí ho lze pozorovat minimálně od migrační krize 2015.
Politoložka Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v rozhovoru, který ČTK poskytla AV ČR, uvedla, že političtí marketéři využívají a zneužívají dominantní emoce. „Místo konstruktivního programu se prezentují hesla, která spouštějí naše skryté identity,“ řekla. Podle ní je těžké prorazit něčím objektivním a konstruktivním, a proto se strany snaží udržet pozornost voličů prostřednictvím jednoduchých a emocionálně silných sdělení.
Z bezpečnostního hlediska připomněla příklad Rumunska a aktuální podezření na ovlivnění voleb v Polsku. „Můžeme předpokládat, že Rusko vede asymetrický konflikt a může se snažit ovlivnit naše volby skrze informační kampaň,“ uvedla Klusová.
Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně ČTK řekl, že snaha ovlivňovat volby je v dnešní době prakticky běžná, a to nejen ze strany Ruska. „Nejjednodušší a nejpřímější varianta bývá skryté financování buďto politických subjektů, nebo spíše různých alternativních médií nebo organizací, které působí tím ‚správným‘ směrem,“ dodal.
Experti: V boji s dezinformacemi ve volebních kampaních je třeba kritické myšlení
Klíčem k řešení problému s dezinformacemi, radikalizací a zneužíváním emocí ve volebních kampaních je dlouhodobé posilování odolnosti společnosti. Shodují se na tom experti, které oslovila ČTK. Vyzdvihují především potřebu rozvíjet kritické myšlení, důvěru v instituce a schopnost občanů orientovat se v informačním prostoru.
Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně si myslí, že posun ke zlepšení musí přijít ze dvou směrů. Na jedné straně je podle něj potřeba budovat důvěru v instituce a odbornost, na straně druhé rozvíjet kritický přístup občanů ke zdrojům informací. Upozorňuje, že jde o globální problém, který nemá jednoduché řešení. Společnost se podle něj musí naučit fungovat v rychle se měnícím informačním prostředí, podobně jako se v minulosti musela adaptovat například na rozvoj knihtisku. Hlavní rozdíl však spočívá v tempu, které je mnohem rychlejší.
Zvýšení odolnosti české společnosti vůči manipulativním kampaním a dezinformacím vyžaduje podle Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy systematický přístup v několika oblastech. Klíčovou roli podle něj hraje mediální gramotnost, tedy schopnost občanů rozpoznávat manipulativní obsahy, chápat fungování médií a orientovat se v digitálním prostoru. S tím souvisí i potřeba transparentní politické reklamy, aby voliči věděli, kdo za konkrétními sděleními stojí.
Charvát dále vyzdvihl význam investigativních médií. Vedle podpory médií považuje za důležité rozvíjet i strategickou komunikaci státu. Dalším nástrojem je výzkum a sdílení dat o šíření dezinformací a extremistických obsahů a nezbytná otevřená veřejná debata o svobodě slova a dopadech dezinformačního prostředí.
Manipulace, strach a polarizace jsou neefektivní společenskou reakcí na nejistotu a dezorientaci v období krize. „Objevují se častěji tehdy, když je pro ně ve společnosti připravené prostředí – tedy v časech, kdy se lidé cítí více existenčně ohroženi. Oproti tomu v obdobích stability bývá společnost vůči těmto jevům odolnější,“ uvedla Alena Koubová z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Klíčová je společenská odolnost, která znamená schopnost připustit si, že krize je součástí vývoje, ne křivdou, a hledat zdravé cesty, jak jí projít. Odolnost tedy není podle Koubové zachováním stávajícího stavu, ale zachováním vztahu k realitě.
Společnost je podle Koubové odolná, pokud má elity, které se krizí nebojí a nevyužívají ji k posilování vlastní moci, ale pomáhají jí porozumět a překonat ji. Potřebuje také ochranu před hybridními hrozbami a nenávistnými algoritmy na sociálních sítích, pozitivní veřejné vzory, komunitní vazby na místní úrovni, systémovou podporu pečujících profesí a lidí ve znevýhodněných situacích. „Společnost je tak silná, jak je silný její nejslabší článek,“ dodala. Klíčové je ale také posilování informační a psychologické gramotnosti, která umožní rozeznávat a chápat manipulaci a její dopady.
