Aktual.: 15.12.2025 12:53
Brusel – Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších 14 osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení ČR při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila také v Česku.
„Jedná se o reakci na zvyšující se intenzitu a zejména agresivitu ruských hybridních operací a sabotáží v Evropě. Nové sankce cílí zejména na subjekty zapojené do destabilizačních a dezinformačních aktivit a šíření propagandy ospravedlňující ruskou agresi proti Ukrajině,“ napsalo na sociální síti X stálé zastoupení ČR při EU.
České návrhy zahrnují subjekty, které jsou součástí jednotky ruské tajné vojenské služby GRU s názvem 29155. Ta podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie. Čeští vyšetřovatelé tuto jednotku rovněž spojují s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Česko rovněž navrhlo zařadit na sankční seznam ruskou hackerskou skupinu s názvem Cadet Blizzard. Jejím cílem se v letech 2022 až 2023 stal i prvek kritické infrastruktury v České republice.
Subjekty na unijních sankčních seznamech mají zmrazené všechny účty v bankách EU a fyzické osoby mají zákaz cestovat kamkoli v Evropské unii.
EU rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, reaguje na dění v Litvě
Brusel – Unijní ministři zahraničí dnes rozhodli, že sankce vůči Bělorusku bude možné uvalit i za hybridní aktivity proti členským státům Evropské unie. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské země. Jde o reakci mimo jiné na dění v Litvě. Pobaltská země vyhlásila minulý týden nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balóny z Běloruska. Balóny přepravující například cigarety představují hrozbu pro litevské civilní letectví a narušují provoz letiště ve Vilniusu.
Nově bude možné uvalit sankce i na pachatele takových hybridních aktivit, jakou jsou narušení kritické infrastruktury, sabotáž, kybernetické útoky či šíření dezinformací.
„Rada EU dnes zavedla nové kritérium pro zařazení na seznam osob, subjektů a orgánů, které mají prospěch z akcí připisovaných Bělorusku, podílejí se na nich nebo je usnadňují a které podkopávají nebo ohrožují demokracii, právní stát, stabilitu nebo bezpečnost v EU a v jejích členských státech,“ stojí v prohlášení. Dokument zároveň uvádí, že dnešní rozhodnutí následuje po nedávném vniknutí balónů do litevského vzdušného prostoru.
Litva čelí od letošního října prudkému nárůstu narušení vzdušného prostoru. Incidenty souvisejí s drony, ale i s využitím meteorologických balónu k pašování zboží. Každý balón, vypuštěný z Běloruska, nese až 50 kilogramů nákladu, může letět ve výškách osm až 15 kilometrů a pohybuje se rychlosti 100 až 200 kilometrů za hodinu, což představuje vážná bezpečnostní rizika, zejména pro civilní letectví. Tyto narušení litevského vzdušného prostoru zasáhly stovky letů a způsobily značné ztráty leteckým společnostem, tisícům cestujících a státním orgánům.
Kallasová: EU dodala Ukrajině slíbené dva miliony kusů dělostřelecké munice
Evropská unie letos dodala na Ukrajinu dva miliony kusů dělostřelecké munice, které přislíbila, uvedla v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na dnešním jednání unijních ministrů zahraničí se bude podle ní rozhodovat o dalších sankcích proti takzvané ruské stínové flotile, na seznam by mělo přibýt dalších 40 lodí. Plavidla, která jsou její součástí, Moskva používá k obcházení sankcí týkajících se exportu ruské ropy.
Podle Kallasové pokračují jednání o finanční podpoře pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Vyjednávání o reparační půjčce jsou „stále náročnější, ale ještě máme několik dní na dosažení dohody“, řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
Připomněla, že jde o téma, kterým se bude zabývat summit EU, který v Bruselu začíná ve čtvrtek. „Jak řekl předseda Evropské rady (António) Costa, to jednání neopustíme bez rozhodnutí o financování pro Ukrajinu,“ dodala Kallasová.
Costa v nedávném dopise lídrům uvedl, že by mohla být Evropská rada opět jednodenní, nicméně později naznačil, že je připraven jednat i tři dny.
Podle většiny unijních prezidentů a premiérů je nejlepší variantou využití reparační půjčky, k tomu má ale stále výhrady Belgie, kde se nachází největší množství zmrazených ruských aktiv a které se obává právních kroků ze strany Moskvy. Předem se ozvalo Maďarsko a Slovensko s tím, že žádnou vojenskou pomoc Kyjevu nepodpoří. O víkendu se k nim přidal designovaný český premiér Andrej Babiš, který ve videu na síti X řekl, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny a že Česko nemá peníze pro jiné státy a nebude za nic ručit.
Kallasová dnes v reakci na dotazy novinářů uvítala jakákoli diplomatická jednání, která by měla vést k ukončení války. „Chceme ale, aby bylo dosaženo míru, který vydrží, a nikoli appeasementu,“ uvedla s odkazem na takzvanou politiku ústupků. Převzetí Donbasu podle ní nebude „Putinovým konečným cílem“. „Pokud získá Donbas, tak jedna pevnost padla a rozhodně budou pokračovat v převzetí celé Ukrajiny,“ dodala s tím, že pokud Ukrajina padne, jsou v ohrožení další regiony.
Podle zástupce Litvy se dnes ministři zahraničí dohodnou na rozšíření sankcí proti běloruskému režimu tak, aby zahrnovaly i hybridní útoky na EU. „Potřebujeme solidaritu, potřebujeme jednotnou akci,“ uvedl litevský ministr Kestutis Budrys. Jednota a rychlá reakce jsou podle něj důležité i pro odrazení dalších podobných aktivit, jaké nyní podniká Bělorusko vůči Litvě. Pobaltská země vyhlásila minulý týden nouzovou situaci kvůli opakovanému narušování vzdušného prostoru země pašeráckými balóny z Běloruska. Balóny představují hrozbu pro litevské civilní letectví a narušují provoz letiště ve Vilniusu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}