Aktualizace: 12.03.2024 17:14
Varšava/Praha – Evropa stále nedělá dost pro to, aby dokázala čelit výzvě, jakou představuje ruská agrese. V příspěvku pro dnešní vydání polského deníku Gazeta Wyborcza to napsali ministři zahraničí Česka a Polska Jan Lipavský a Radoslaw Sikorski. Západ podle nich míří správným směrem, ale se zpožděním a příliš pomalu.
Ministři připomínají, že na nedávné Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinští vojáci prosili o pomoc a prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že bez nové pomoci zemi, která se přes dva roky brání ruské invazi, může dojít protiletecká munice, což by znamenalo, že životy milionů ukrajinských civilistů by byly vydány na milost a nemilost ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ukrajinští vojáci mají silně omezené množství munice a oproti ruské armádě jsou ve výrazné početní nevýhodě.
Evropa musí investovat do vlastní bezpečnosti, aby vytvořila tak velkou odstrašující sílu, která zarazí Putina a jeho kamarády, uvádějí Lipavský se Sikorským, podle nichž je ale nejdříve třeba naléhavě pomoci obráncům Ukrajiny. Proto navrhují v letošním roce o pět miliard eur (126,4 miliardy korun) zvýšit Evropský mírový nástroj, tedy zvláštní fond, který Evropská unie vytvořila s cílem posílit svou schopnost předcházet konfliktům, budovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost. Evropa má podle nich nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu na základě české iniciativy. „Není čas na to být vybíravý,“ varují ministři. „Rozvoj dlouhodobých evropských obranných schopností a zbrojního průmyslu má klíčový význam, ale Ukrajina potřebuje tu munici okamžitě,“ uvádějí. Chtějí také, aby byla využita zmrazená ruská aktiva buď bezprostředně nebo na zajištění dluhu nebo garance půjček. „Kdo má uhradit náklady na válku – oběť a její spojenci, nebo její viník?“ ptají se.
Sikorski a Lipavský varují, že nejde jen o Ukrajinu a že „Putinovy neuspokojené ambice sahají mnohem dál“. Každý den, kdy Rusko okupuje část ukrajinského území, vede podle ministrů k tomu, že roste chuť jiných autoritativních mocností toužících po změně hranic. „Volba je jasná – můžeme mít co do činění s poraženou ruskou armádou na východní hranici Ukrajiny, anebo s vítěznou, povzbuzenou Putinovou armádou stojící na hranici NATO,“ píší šéfové české a polské diplomacie.
