Evropa se stala největším dovozcem zbraní, Ukrajina vede mezi státy

Celosvětový objem transferů zbraní se pak ve stejném období zvýšil o 9,2 procenta. Spojené státy si dál upevnily pozici nejvýznamnějšího vývozce zbraní, zatímco vývoz z Ruska výrazně klesl. Růst globálních toků byl nejvyšší od období 2011 až 2015. Kromě Evropy a Ameriky se dovoz zbraní do všech ostatních regionů snížil.

Ukrajina se v uplynulém pětiletém období podílela na globálním dovozu zbraní z 9,7 procenta, z toho téměř polovina pocházela z USA. Stala se tak největším jednotlivým dovozcem zbraní na světě. Loni se však dovoz zbraní do země prudce snížil, což lze vysvětlit poklesem dodávek z USA.

Evropa se poprvé od 60. let minulého století stala regionem s největším objemem dovozu zbraní na světě a na celosvětovém dovozu zbraní měla podíl 33 procent. Programový ředitel SIPRI Mathew George uvedl, že kromě Ukrajiny také evropské státy posílily svoji vojenskou sílu kvůli hrozbě ze strany Ruska. Téměř polovinu svých zbraní, konkrétně 48 procent, Evropa nakoupila z USA. Nahradila tak Blízký východ a stala se největším odběratelem amerických zbraňových systémů. Vývoz z USA do Evropy se zvýšil o 217 procent.

Spojené státy měly za posledních pět let na celkovém transferu zbraní podíl 42 procent. Zvýšil se tak z 36 procent v letech 2016 až 2020. Celkem vyvezly USA zbraně do 99 států, nejvíce pak do Evropy, která měla na vývozu ze země podíl 38 procent, druhý Blízký východ 33 procent. Z jednotlivých zemí byla největším odběratelem Saúdská Arábie s podílem 12 procent na celkovém americkém vývozu.

Druhým největším dodavatelem zbraní byla s podílem na celkovém objemu 9,8 procenta Francie. Celkový vývoz ze země stoupl o 21 procent, z toho v rámci Evropy o 452 procent. Téměř 80 procent francouzských zbraní ale směřovalo mimo Evropu.

Rusko bylo jediným dodavatelem z první desítky, jehož vývoz klesl, a to o 64 procent. Podíl Ruska na celosvětovém vývozu se pak snížil na 6,8 procenta z 21 procent v období 2016 až 2020. Téměř tři čtvrtiny ruského vývozu směřovaly do Indie, Číny a Běloruska.

Německo v uplynulém pětiletém období předstihlo Čínu a stalo se čtvrtým největším vývozcem zbraní z podílem na globálním vývozu 5,7 procenta. Téměř čtvrtina veškerého vývozu směřovala na Ukrajinu a dalších 17 procent do jiných evropských zemí.

Z dalších zemí pak vývoz z Itálie stoupl o 157 procent, země se tak posunula mezi vývozci zbraní na šestou příčku z desáté. Více než polovina vývozu směřovala na Blízký východ. Izrael, který je sedmým největším dodavatelem zbraní na světě, pak zvýšil podíl na globálním vývozu o 1,3 procentního bodu na 4,4 procenta a poprvé předstihl Británii, jejíž podíl činil 3,4 procenta. Izrael se zaměřuje na systémy protivzdušné obrany, po kterých je celosvětově vysoká poptávka.

Česko se dostalo mezi 25 největších vývozců zbraní. Jeho podíl na celkovém vývozu zbraní činil 0,4 procenta, ve srovnání s obdobím 2016 až 2020 stoupl o 0,1 procentního bodu. Celkový vývoz pak vzrostl o 62 procent. SIPRI loni v prosinci upozornil, že česká společnost Czechoslovak Group (CSG) zaznamenala v roce 2024 největší růst tržeb ze všech 100 největších výrobců zbraní na světě, a to o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.

Mezi dovozci byla za Evropou druhým největším dovozním regionem Asie a Oceánie s podílem na celosvětovém dovozu 31 procent, a to navzdory prudkému poklesu dovozu do Jižní Koreje a Číny. Obě země omezily dovoz a stále více spoléhají na zbraně vlastní výroby. Čína se tak poprvé od období 1991 až 1995 nedostala mezi deset největších dovozců.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}