Aktual.: 4.11.2025 15:18
Brusel/Praha – Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. O dnešním rozhodnutí Evropské komise informovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Klement dosud pracoval v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), kde byl náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Je to poprvé, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky. Klement v telefonickém rozhovoru pro ČTK řekl, že chce v čele úřadu OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce.
„Díky více než 20 letům zkušeností s vyšetřováním a stíháním závažných hospodářských a finančních trestných činů má pan Klement rozsáhlé odborné znalosti v oblasti prevence podvodů, justiční spolupráce a ochrany finančních zájmů EU,“ uvedla komise ve svém prohlášení. Český kandidát na prestižní funkci podle ní prokázal „zdravý úsudek a rozhodné vůdčí schopnosti“. I díky „hluboké znalosti právních a institucionálních rámců EU je mimořádně dobře vybaven k vedení OLAF,“ dodala komise. Od kdy se funkce ujme, bude oznámeno později.
„Mám velkou radost, že se Petr Klement stane generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Je to obrovské uznání jeho práce i důkaz, že Češi patří mezi evropskou špičku,“ uvedl na sociální síti X odcházející český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Slyšení se čtyřmi kandidáty na šéfa úřadu OLAF se uskutečnilo již v polovině července ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU/ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP) výbor tehdy vyhodnotil jako nejlepšího kandidáta právě Klementa, Evropské komisi pak byla poslána jen tři jména možných kandidátů na funkci v abecedním pořadí. Dalšími dvěma byli dlouholetý šéf unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust Slovák Ladislav Hamran a také Polka Joanna Krzeminska-Vamvakaová. Ta už v minulosti v OLAF pracovala, poslední rok ale byla zaměstnána v unijní diplomatické službě.
Očekávalo se, že rozhodnutí komise přijde rychle i vzhledem k tomu, že funkce generálního ředitele úřadu je prázdná již od srpna. Podle informací ČTK rozhodnutí dlouho leželo na stole kabinetu předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové a existovaly tlaky, aby se šéfem OLAF nestal český kandidát, ale zástupce Polska či Slovenska. Kandidaturu Klementa podle zdrojů ČTK při jednání s unijními představiteli opakovaně podpořili český premiér Petr Fiala i prezident Petr Pavel.
Europoslanec Zdechovský označil jmenování Klementa za velký úspěch. „Mám z toho obrovskou radost. Při slyšení jsme podrobně prověřovali jeho znalosti i představu o reformě úřadu a musím říct, že byl naprosto vynikající,“ uvedl český zástupce v europarlamentu. „Je to člověk, který přesně ví, jak by měl úřad fungovat, a má jasnou vizi, jak posílit jeho efektivitu a nezávislost,“ dodal.
Podle Zdechovského se jedná nejen o osobní Klementův úspěch, ale i o významné uznání odbornosti České republiky v evropských strukturách. „Je to obrovský úspěch pro naši zemi. Poprvé v historii bude mít Čech na starosti vedení jednoho z nejdůležitějších orgánů EU v boji proti korupci a podvodům. Ukazuje to, že česká justice má v Evropě velmi silné jméno,“ poznamenal europoslanec.
Generálním ředitelem OLAF byl od roku 2018 Fin Ville Itälä. Na konci července úřad oznámil, že Itälä ukončil své sedmileté funkční období. „Za jeho působení ve funkci OLAF uzavřel 1588 vyšetřování, doporučil zpětné získání více než čtyř miliard eur ze zneužitých finančních prostředků EU a zabránil neoprávněnému vynaložení více než 810 milionů eur,“ uvedl úřad. Od 1. srpna se role úřadujícího generálního ředitele ujala jeho dosavadní zástupkyně Salla Saastamoinenová, od té doby se čekalo právě na výsledek výběrového řízení.
Úřad OLAF vyšetřuje podvody, korupci a jiná pochybení, která poškozují finanční zájmy Evropské unie. Jde například o vyšetřování podezření na zneužití prostředků z rozpočtu Evropské unie.
Klement chce v OLAF vyjasnit pravomoci s Úřadem evropského veřejného žalobce
Petr Klement chce v čele úřadu OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO). Uvedl to v telefonickém rozhovoru pro ČTK. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání. Nejprve bude muset formálně rezignovat na funkci českého evropského žalobce.
Klement sdělil, že pevně doufá v prohloubení spolupráce OLAF a EPPO a ve zlepšení vztahů. OLAF označil za klíčový úřad v architektuře evropských institucí, které bojují proti podvodům.
„Exkluzivní role OLAF je v jeho pravomoci vyšetřovat uvnitř evropských institucí. To je naprosto výjimečná pravomoc, kterou OLAF má – něco jako rodinné stříbro, kterého by se neměl vzdávat. Současně by se ale měl sladit s těmi novými institucemi, především EPPO, aby podporoval a doplňoval jeho vyšetřování,“ řekl Klement. Podotkl, že po vzniku EPPO vyvstala řada otázek, čím konkrétně by se měl OLAF zabývat, respektive jaké případy si mají instituce rozdělovat a jak.
„Myslím, že se to netýká jenom vztahu OLAF a EPPO, ale i dalších dotčených institucí: Europolu, Eurojustu, možná i Evropského účetního dvora. Bylo by na místě, aby výměna informací, jednotlivá vyšetřování a audity měly nějakého společného jmenovatele a byly vzájemně sladěny,“ pokračoval.
Z dnešního rozhodnutí Evropské komise o tom, že funkci získal, má Klement radost. „Je to završení dlouhého úsilí ve velmi náročném výběrovém řízení. To úsilí nebylo jenom moje, ale všech ostatních, kteří mě podporovali,“ uvedl jedenapadesátiletý státní zástupce.
Podle informací ČTK leželo rozhodnutí dlouho na stole kabinetu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a existovaly tlaky, aby se šéfem OLAF nestal český kandidát, ale zástupce Polska či Slovenska. „O tom nic nevím, a i kdybych věděl, nechtěl bych to komentovat. Pravdou je, že komise rozhodovala poměrně dlouho. Ale i v případě minulého generálního ředitele jim to trvalo poměrně dlouhou dobu,“ odpověděl na dotaz ohledně zákulisních tlaků Klement. Podle zdrojů ČTK jeho kandidaturu opakovaně při jednání s unijními představiteli podpořili český premiér Petr Fiala (ODS) i prezident Petr Pavel.
Klement připomněl, že své vize ohledně vedení OLAF veřejně představil na společném slyšení Evropského parlamentu a rady. „Myslím, že ta vůle parlamentu, rady nebo ve finále komise Evropské unie byla právě usnadnit výměnu informací mezi OLAF a EPPO a přenést zkušenosti, které jsem v EPPO nabyl, do OLAF, a tím vyřešit mnohdy právně i organizačně komplikovanou agendu sladění těch jednotlivých vyšetřování,“ řekl na otázku, čím podle něj nakonec komisi přesvědčil.
Klement působí v Lucemburku. Zpráva o tom, že stane v čele OLAF, ho nicméně zastihla na služební cestě v Česku. „Chystám se sejít se svým týmem evropských pověřených žalobců, takže myslím, že máme o náplň porady postaráno,“ zmínil. „Budu muset formálně rezignovat na funkci evropského žalobce, agendu předat a postarat se, aby nebyly ovlivněny jednotlivé případy a jejich vyšetřování,“ popsal svůj další postup.
Mandát u EPPO by Klementovi vypršel v létě příštího roku, jeho nástupci se chtějí stát bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a pověřené evropské žalobkyně z EPPO Petra Vítková a Daniela Bártíková. Česká výběrová komise označila za nejvhodnějšího kandidáta Zemana. Mezinárodní kolo výběrového řízení se podle Klementa uskuteční v nejbližší době.
