Aktual.: 16.08.2025 14:09
Berlín/Brusel – Skupina evropských lídrů dnes ve společném prohlášení vyjádřila pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko. Dodala, že příštím krokem po páteční schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být další jednání zahrnující i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Informuje o tom agentura Reuters nebo stanice CNN.
Společné prohlášení podepsali mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlášení bylo vydáno poté, co Trump s evropskými lídry telefonicky hovořil po jednání s Putinem.
Von der Leyenová na X uvedla, že silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ pro jakýkoliv mír a ukončení války na Ukrajině. „EU úzce spolupracuje se Zelenským a Spojenými státy na dosažení trvalého míru,“ poznamenala.
Putin a Trump po summitu označili rozhovor za konstruktivní, schůzka trvající přibližně dvě a půl hodiny ale patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla. Trump nicméně po jednání v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že se nyní bude domlouvat schůzka mezi Zelenským a šéfem Kremlu. Dodal, že sám se jí možná zúčastní. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova se ale o třístranné schůzce Putina, Trumpa a Zelenského zatím nejednalo. V pondělí se Zelenskyj setká s Trumpem ve Washingtonu.
Starmer a Macron uvedli, že vítají ochotu USA podílet se na zárukách Ukrajině
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedli, že vítají ochotu Spojených států přispět k bezpečnostním zárukám pro Ruskem napadenou Ukrajinu jako součásti budoucí mírové dohody. Podle Starmera jde o důležitý posun, Macron varoval před sklonem Ruska nedodržovat vlastní závazky. Podle zdrojů agentury Reuters jednal americký Trump s evropskými lídry o zárukách, které by Ukrajině neposkytovalo NATO, ale měly by charakter aliančního článku 5.
Starmer a Macron to uvedli po dnešním jednání s Trumpem, které navazovalo na páteční summit šéfa Bílého domu s Putinem na Aljašce. V dnes zveřejněném společném prohlášení vyjádřili evropští lídři, včetně Starmera a Macrona, pokračující podporu Ukrajině a odhodlání nadále vyvíjet tlak na Rusko.
„Je to důležitý pokrok, který bude mít zásadní význam při odrazování Putina,“ uvedl Starmer podle agentury Reuters s odkazem na údajnou americkou ochotu poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky.
Macron v prohlášení na X uvedl, že trvalý mír musejí doprovázet „neochvějné bezpečnostní záruky“ Ukrajině. „V tomto ohledu vítám připravenost Spojených států přispět. Budeme na tom pracovat společně s nimi i se všemi našimi partnery z ‚koalice ochotných‘,“ napsal Macron. Při vytváření mírové dohody bude podle něj zásadní „poučit se ze zkušeností posledních 30 let, zejména z dobře známého sklonu Ruska nedodržovat své vlastní závazky“, dodal.
Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Trump ve svých vyjádřeních po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry výslovně nepotvrdil, že se USA budou podílet na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu. Řekl pouze, že se v této otázce s Putinem „v zásadě shodli“. Trump dosud americkou účast na garancích odmítal.
Zelenskyj uvedl, že předmětem dnešní diskuse byly také „pozitivní signály“ ze strany USA ohledně jejich podílu na zajištění bezpečnosti Ukrajině.
Podle dvou zdrojů agentury Reuters se na jednání diskutovalo o možných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu mimo rámec NATO, avšak podobných článku 5 Severoatlantické aliance. Podle jednoho ze zdrojů, který si kvůli citlivosti záležitosti přál zůstat v anonymitě, si evropští lídři chtěli ujasnit, jakou podobu by role USA měla, ale že k tomu zatím nebyly žádné podrobnosti.
Kyjev usiluje o vstup do NATO, podle něj by se jednalo o nejlepší garance pro bezpečnost země, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo. Členství Ukrajiny ale nemá podporu všech 32 členů aliance a rezolutně ho odmítá také Moskva. Článek 5 považuje jakýkoliv útok vedený na jednoho člena aliance za útok na všechny.
Sybiha vyzval k pokračování tlaku na Rusko, je nezbytné pro dosažení míru
Pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny je nezbytné pro dosažení míru, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.
„Strategie míru skrze sílu zůstává naší prioritou. Zvýšený tlak na Moskvu a posílení Ukrajiny jsou klíčovými prvky pro dosažení míru,“ napsal Sybiha na X.
Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 v plném rozsahu napadla Ukrajinu, podle ukrajinského ministra zahraničí musí pochopit důsledky prodlužování své války. „Jedině jeho činy jsou skutečnými ukazateli toho, zda je skutečně ochoten ukončit svůj teror a agresi,“ napsal.
Kyjev si podle něj cení pozitivních signálů Spojených států ohledně jejich ochoty pracovat na vytvoření „spolehlivé infrastruktury bezpečnostních záruk“ pro Ukrajinu. „Podporujeme také snahy prezidenta Trumpa zorganizovat třístranné setkání lídrů Ukrajiny, USA a Ruska,“ dodal Sybiha.
