Aktual.: 30.05.2026 10:30
Praha – Plnění závazků Severoatlantické aliance (NATO) v oblasti obranných výdajů je především otázkou důvěryhodnosti a solidarity mezi spojenci. Shodli se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Podle nich není možné někoho vyloučit za nesplnění aliančních cílů, nicméně neplnění závazků může oslabit postavení země uvnitř aliance a ochotu ostatních států zohledňovat její zájmy.
Tomáš Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy připomněl, že NATO dlouhodobě sleduje plnění obranných závazků především podle podílu výdajů na obranu vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Dvouprocentní cíl obranných výdajů v poměru k HDP do roku 2025, který spojenci přijali v roce 2014 na summitu ve Walesu, označil za první výraznější politický závazek tohoto typu. Upozornil, že aliance každoročně posuzuje, které výdaje lze do obranných rozpočtů započítat, a vede o tom detailní analýzy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) koncem dubna uvedl, že podle hodnocení NATO se České republice pravděpodobně nepodaří splnit dvouprocentní závazek a nesplnila ho loni ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Podle Fialy loni Česko vydalo 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. V té je u výdajů na obranu u roku 2025 uvedeno písmeno „e“, které je podle legendy zkratkou pro anglické estimated, tedy odhadované výdaje. Zmíněná dvě procenta ale vyplývají i z dat Státního závěrečného účtu. Možný rozpor v číslech někteří odborníci vysvětlují využitím metodiky, která je jiná než před lety a která už odráží nově přijaté alianční závazky.
Kučera zároveň uvedl, že závazky výdajů na obranu mají především politický význam. Výše obranných rozpočtů podle něj ukazuje, zda je stát připraven přispívat ke kolektivní obraně a odstrašení protivníka. Země, které výdaje nenavyšují, mohou podle něj ztrácet důvěryhodnost u spojenců. Neplnění závazků sice není právně postižitelné, může však vést k oslabení vlivu dané země v alianci, konstatoval.
Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přirovnal důležitost plnění aliančních závazků k plnění běžných závazků v obchodních vztazích. Připomněl také, že NATO je mezivládní organizací a členské státy z něj nelze vyloučit. Upozornil však, že spojenci mohou odlišně nahlížet na pomoc státu, který dlouhodobě neplní své sliby vůči ostatním členům aliance. Podle něj je proto důvěryhodnost a plnění závazků důležitou součástí fungování kolektivní obrany.
Spojenci loni na summitu v Haagu schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností státu, například do infrastruktury.
O současné výši a pravděpodobném nesplnění dvouprocentního cíle chce Babiš diskutovat na červencovém summitu NATO v Ankaře.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
