Aktual.: 23.06.2026 14:52
Praha – Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) u kompetenční žaloby, kterou podal prezident Petr Pavel po pondělním rozhodnutí vlády, že nebude součástí delegace na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře, nelze předjímat. ÚS zřejmě zohlední i dosavadní ústavní praxi, řekla dnes ČTK Miluše Kindlová z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Případné rozhodnutí soudu bude mít podle ní nejspíše povahu akademického výroku.
Rozhodnutí vlády prezident pokládá za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok a za omezení ústavních pravomocí hlavy státu. ÚS žádá, aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, a aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí.
„Na jednu stranu podle naší ústavy prezident republiky zastupuje stát navenek (do čehož spadá i jednání jménem ČR na mezinárodních konferencích) a i mezinárodní právo tuto jeho kompetenci uznává,“ uvedla Kindlová. Zda to však znamená, že si může prezident vynutit účast na konkrétní zahraniční konferenci, je podle ní mnohem složitější posoudit.
Kindlová řekla, že Česko není prezidentská republika. Jakékoli formální rozhodnutí, které prezident v oblasti zahraniční politiky činí, musí být spolupodepsáno premiérem nebo jiným jím pověřeným členem vlády. „To znamená, že ústava počítá se spoluprací mezi prezidentem a vládou,“ dodala.
Obecně ale za zahraniční politiku státu odpovídá vláda před Poslaneckou sněmovnou, prezident tuto politickou odpovědnost nemá, podotkla Kindlová. „Jeho ústavněprávní odpovědnost lze dovozovat jen v extrémních případech hrubého porušení ústavního pořádku,“ uvedla s tím, že zavedení přímé volby prezidenta na tomto nic nezměnilo, byť podstatně posílilo jeho demokratickou legitimitu.
ÚS se podle Kindlové zřejmě bude zabývat i ústavními zvyklostmi nebo alespoň nějakou kvalifikovanou dlouhodobou praxí v obdobných případech v minulosti. „A to i ve vztahu k předchozím prezidentům a vládám, a to může jeho výklad ústavy ovlivnit,“ dodala.
Případné rozhodnutí ÚS, ať už by bylo ve prospěch, nebo neprospěch prezidenta, by mělo podle Kindlové patrně povahu takzvaně akademického výroku. Zpětně by situaci neměnilo, ale postavilo by více najisto do budoucna, jaká je pozice prezidenta a vlády v zastupování státu navenek.
Prezident se dosud zúčastnil všech aliančních summitů od svého nástupu do funkce, v minulosti byl předsedou Vojenského výboru NATO. Vláda v pondělí schválila, že delegaci povede premiér Andrej Babiš (ANO), součástí budou i ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Pavel ve sporu o letošní účast na summitu opakovaně argumentuje tím, že zastupování státu navenek je jeho ústavní pravomoc. Vláda zdůvodňuje své rozhodnutí tím, že tvoří zahraniční politiku, a měla by proto obhajovat český postoj a české nízké obranné výdaje.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
