Aktualizace: 9.06.2024 21:05
Berlín – Nejistota a frustrace v Německu z politiky vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze přerostla v zoufalství, z čehož těžily strany na pravém i levém okraji spektra. Tak hodnotí deník Die Welt debakl vládních stran v eurovolbách, ve kterém naopak zaznamenaly úspěch pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která vznikla odštěpením postkomunistické Levice. Úspěch opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která podle prognóz jasně vyhrála, stojí podle Die Welt ve stínu populistů. Magazín Focus neúspěch koaličních stran, které skončily za AfD, označil za facku vládě, a bulvární deník Bild navrhl předčasné volby.
„Překvapuje něco na výsledku eurovoleb v Německu, ve kterých nešlo o Evropu?“ položil si Die Welt otázku k hlasování, kterému dominovala vnitroněmecká témata. V odpovědi deník uvedl, že je to jasnost některých výsledků, kdy voliči viditelně Scholzově vládě vzkázali, že takto již dále nelze pokračovat.
Podle Die Welt neuškodily AfD ani předvolební skandály a to, že řada představitelů strany se hlásí k radikálním a často protiústavním postojům. Také zisk Wagenknechtové, jejíž stranu list označil za populistickou směsici, ukazuje, že voliči utíkají ke krajům politického spektra. „Ke stranám, jejichž pozice jsou těžko slučitelné se stabilní demokratickou mentalitou,“ napsal Die Welt. Poznamenal, že tyto strany počítají s nejistotou a frustrací z vládní politiky, které přerostly až v zoufalství.
Kritický je v komentářích také magazín Focus, který třetí místo sociální demokracie (SPD) označil za kancléřovu porážku. „Jen máloco ukazuje porážku kancléřovy strany tak jasně jako to, že nejstarší německá strana dokázala ve spolkové republice přesvědčit méně lidí než krajní pravice. AfD před SPD, a to navzdory všem skandálům, do kterých se pravicoví radikálové se svým vedoucím duem zapletli, to je pro SPD vlastně důvod propadnout se hanbou do země,“ uvedl Focus. Zmínil tak aféry lídra kandidátky AfD Maximiliana Kraha a dvojky Petra Bystroně. Podle Focusu je otázkou, jak dlouho nyní ještě může Scholz počítat s podporou své strany.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) k prognózám napsal, že sestup SPD pokračuje. „SPD je příliš slabá, aby byla kancléřskou stranou, Zelení jsou zase daleko tomu být lidovou stranou,“ uvedl FAZ. Za vítěze pak list označil Friedricha Merze, šéfa Křesťanskodemokratické unie (CDU), která společně s bavorskou sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) hlasování vyhrála.
„Dobrý výsledek unie (CDU/CSU) ukazuje, že Merz měl pravdu, že se střed posouvá doprava,“ napsal FAZ. „Merz byl za to odměněn. S tímto výsledkem může jít o trochu klidněji do třech zemských voleb na východě a také se mu o kousek přiblížila kandidatura na kancléře,“ dodal deník. V září se konají zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku, ve kterých je favoritem AfD, a za rok budou Němci vybírat Spolkový sněm, a tím i novou německou vládu.
Výsledek eurovoleb podle Bildu, který je nejprodávanějším německým deníkem, ukázal, že naprostá většina Němců má Scholzovy vlády plné zuby. „Koalice to teď má černé na bílém,“ uvedl. Poznamenal, že výsledek je pro Scholze katastrofou a že nyní musí následovat nový začátek, nebo nové volby. „Ale protože koalice k takovému novému začátku zřejmě nemá sílu a pochopení, tak nezbývá nic jiného než předčasné volby,“ dodal Bild.
Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) je podle prognózy veřejnoprávní televize ARD s náskokem nejsilnější stranou na východě země, kde získala 27,1 procenta hlasů. Druhá je s odstupem více než šesti procentních bodů konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze na východě Německa skončila čtvrtá za Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice.
Propočet ARD se vztahuje na celé území někdejší komunistické Německé demokratické republiky (NDR) včetně celého Berlína, který byl do znovusjednocení země rozdělen na východní a západní část. Pokud se prognóza potvrdí, bude výsledek AfD na východě o 7,5 procentního bodu lepší než v eurovolbách v roce 2019.
Prognóza slibuje CDU na východě 20,7 procenta, straně Wagenknechtové, která bývá označována jako levicově populistická, pak 13,1 procenta a SPD 11,4 procenta. Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), kteří jsou součástí Scholzovy koalice, získali 6,4 procenta, respektive tři procenta.
Zatímco ztráta SPD na východě Německa oproti předchozím eurovolbám činí 1,2 procentního bodu, v případě Zelených jde o 7,4 procentního bodu. Podobně velkou ztrátu, konkrétně 7,2 procentního bodu, zaznamenala Levice, které ARD přisoudilo 5,5 procenta.
Výsledek z východu Německa je možné považovat za test nálady obyvatel před zářijovými zemskými volbami v Sasku, Durynsku a Braniborsku. AfD se netají tím, že by se v těchto regionech ráda chopila vlády. Alternativa dosud na zemské úrovni nevládla, protože ostatní strany ji označují jako krajně pravicovou, takže s ní spolupracovat odmítají.
