Praha – Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) mělo mít víc rozumu, aby uspořádalo svůj letošní sjezd někde jinde a nikoli v Česku. V dnešní Nedělní debatě ČT to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle něj se tím otevírají staré rány. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) zopakoval, že předák sudetoněmeckého sdružení Bernd Posselt situaci s konáním sjezdu v Brně podcenil. Vyzval případné odpůrce sjezdu, aby situaci nehrotili. Sudetoněmecký sjezd se uskuteční v Brně za dva týdny. Sněmovna bude ve čtvrtek znovu jednat o usnesení ke konání sjezdu.

„Vadí nám to, že se bude dělat v Brně, a vadí nám to, že se otevírají staré rány,“ řekl Havlíček. „Proč se to nedělá v Regensburgu, proč se to nedělá v Deggendorfu, proč se to nedělá v Passau? Proč se to nedělá třeba v Mnichově?“ ptal se. „Jestliže někdo někoho pozve, tak je otázka taky z jejich strany nějaké míry rozumu, aby si zvážili, jestli tady otevře, nebo neotevře staré rány,“ dodal. Sudetské Němce do Brna pozvala organizace Meeting Brno, což je spolek na podporu kulturní činnosti. Iniciativa organizuje na jižní Moravě mimo jiné takzvaný Pochod smíření, který připomíná odsun německých obyvatel Brna po válce. Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení.

Vicepremiér Macinka poznamenal, že plánovaná akce vyvolává emoce, „Prostě Brno je v plamenech,“ prohlásil. To ale zásadně odmítl předseda ODS Martin Kupka. „Pro všechny Brňany: není v plamenech, aby si to někdo hloupě nevykládal,“ řekl Kupka.

O postoji ke sjezdu má Sněmovna debatovat na mimořádné schůzi ve čtvrtek a její předseda Tomio Okamura (SPD) očekává, že ve čtvrtek se bude i hlasovat. Koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu usnesení chce, aby dolní komora s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. Sněmovna by navíc měla podle návrhu vyzvat organizátory k tomu, aby od pořádání akce upustili. Macinka řekl, že on sám ve Sněmovně nebude, protože se bude v moldavském Kišiněvě účastnit jednání Rady Evropy, ale že poslanci Motoristů navržené usnesení podpoří.

Předseda opoziční TOP 09 Matěj Ondřej Havel poznamenal, že společnost nepřekoná minulost, pokud si bude lízat staré rány. Přijetí navrhovaného usnesení podle něj nic neřeší a bude jen špatným signálem do Německa. David Macek z organizace Meeting Brno v týdnu uvedl, že sjezd se uskuteční, i kdyby dolní komora vyzvala k jeho zrušení.

Macinka se vyslovil pro zklidnění situace. „Já bych jenom chtěl apelovat na všechny lidi, kteří do toho Brna pojedou, kteří tam třeba pojedou vyjádřit nějaký nesouhlas a protest, a vím, že určitě jich nebude málo, tak chtěl bych apelovat na to, protože ti sudeťáci, kteří tam přijedou, většina z nich nejsou úplně nejmladší, tak jenom prosím, aby toto vzali tento rozměr v potaz a aby se to zbytečně nehrotilo,“ řekl.

Za provokativní považuje sjezd sudetských Němců v Brně bývalý český prezident Václav Klaus. „Je naprosto zbytečné, provokativní a nesmyslné organizovat ten sjezd tady u nás,“ řekl dnes v televizi CNN Prima News. Připomněl, že v lednu 1997 podepsal jako premiér Česko-německou deklaraci s tehdejším německým kancléřem. „Měli jsme pocit s kancléřem (Helmutem) Kohlem, že jsme opravdu řekli, že se budeme dívat do budoucna, nebudeme se vracet k minulosti, ale ten provokační pokus udělat sjezd tady v Brně je vracení se do minulosti,“ uvedl Klaus.

Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že SdL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce. Z německé strany se na letošní sjezd chystá mimo jiné spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt a bavorský premiér Markus Söder.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version