Havlíček: Variantou na zlevnění energií by mohlo být snížení regulované složky

Současná opatření ke snížení cen energií jsou podle Havlíčka spíše krátkodobá. V úterý uvedl, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) začalo kvůli situaci na Blízkém východě minulý týden připravovat krizový plán hospodářské odolnosti ČR. Připravuje strategické scénáře pro případ, kdy by hrozil nedostatek energií či další cenová eskalace.

„Máme v záloze variantu regulovaných složek, do kterých se dá opětovně vždy sáhnout. Je to relativně rychlý nástroj. Ano, uznávám, ten nástroj něco potom stojí rozpočet. Ve finále ale nevznikne to, že nám začnou extrémně růst ceny energií,“ řekl dnes Havlíček.

Stát může podle Havlíčka hypoteticky snížit cenu energií až o 50 procent, a to tím, že by snížil regulovanou složku ceny energií na nulu. To by podle něj stálo až 70 miliard korun. Nepotvrdil ale, že by toto krajní řešení nyní vláda připravovala. Novinářům následně na dotaz ČTK sdělil, že v současnosti má vláda propočítáno, kolik by na snížení regulované složky energií mohlo být vynaloženo v různých krocích po pěti až desíti miliardách korun. Současně s tím je ale podle něj také důležité spočítat, jakou by daná varianta mohla být zátěží pro příjmy a výkonnost ekonomiky země.

Kdy by mohla vláda eventuálně přistoupit ke snížení cen regulované složky energií, bude podle Havlíčka záležet na vývoji inflace v ČR, případně na dopadech konfliktu na Blízkém východě na růst hospodářství v jednotlivých zemích a na růst cen v celé Evropě. „Pokud bychom viděli, že ten trend je negativní, tak jsme připraveni okamžitě sednout a tento nástroj zaktivovat ve výši, na které se dohodneme s makroekonomy a všemi aktéry ekonomického prostředí,“ dodal Havlíček.

Také podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by snížení regulované složky ceny energií bylo správnou variantou, která by v současné situaci pomohla dalšímu zlevňování. Nemělo by se tak ale podle něj dít na úkor dalšího zvyšování schodku rozpočtu a prohlubování dluhu ČR. „Pojďme udělat revizi státního rozpočtu a pokud to tedy pro nás bude priorita, tak pojďme říct, jaké položky ve státním rozpočtu jsme schopní obětovat či snížit tak, abychom dokázali například formou regulované složky energie plošně pomoci,“ sdělil novinářům Vlček.

Další z probíraných variant je podle Havlíčka stimulace podnikatelského sektoru, konkrétně energeticky náročných odvětví. V této sekci je nyní 36 oborů. Podpora se podle Havlíčka letos zvýšila z 1,4 miliardy korun na 3,5 miliardy, bude vyplácena zpětně za rok 2025. Peníze podle Havlíčka nepochází přímo ze státního rozpočtu. Evropská unie zároveň umožňuje, aby podpora energeticky náročných odvětví mohla být ještě navýšena.

Kromě varianty snížit regulovanou složku energií a podpořit energeticky náročná odvětví pracuje MPO podle Havlíčka s možnostmi, jako je posílení exportu či úvěrování z Národní rozvojové banky a dalších finančních institucí státu. Zároveň má resort například připravené nástroje týkající se pojišťování či zrychlení inovací.

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v prosinci rozhodla, že stát letos převezme veškeré financování poplatku za podporované zdroje energie (POZE). Letošní státní rozpočet to zatížilo dalšími zhruba 17 miliardami Kč, celkově stát za poplatky dá více než 41 miliard. Vláda letos počítá se schodkem 310 miliard korun, loni činil deficit rozpočtu 290,7 miliardy Kč.

Regulovaná složka energií je státem určovaná část ceny. Tu dodavatel a tedy ani spotřebitel nemůže nijak ovlivnit. Peníze z této části ceny jsou následně využívány například na distribuci, přenos či na podporu obnovitelných zdrojů. Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku roku klesla o 15,1 procenta. Spotřebitelé oproti loňskému roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}