Aktual.: 15.10.2026 13:26
Praha – Čtvrtina lidí v Česku pocítila v posledních pěti letech diskriminaci či obtěžování. S nerovným odměňováním se setkaly dvě pětiny dotázaných. Na diskriminační přístup častěji poukazují ženy. Ukázal to průzkum agentury Median pro odbor rovnosti žen a mužů ministerstva spravedlnosti. Výsledky dnes na setkání s novináři představili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO), šéf odboru Radan Šafařík a autoři. V červnu odpovídalo 1022 osob nad 15 let. Zjištění jsou reprezentativní.
„Rovnost mužů a žen rozhodně není jen abstraktní téma, které se objevuje ve vědeckých publikacích či v prostoru nějakých rad vlády, ale téma se prolíná běžným životem, i když u některých vzbuzuje mohutné emoce. Rovnost mužů a žen se týká bezpečnosti, práce či rodinného života,“ uvedla Malá.
Diskriminaci či obtěžování v Česku za posledních pět let pocítilo 23 procent dotázaných. Uvedlo to 17 procent mužů a 29 procent žen. Na diskriminační a obtěžující přístup si stěžovala třetina mladých do 35 let a pětina lidí mezi 35 a 55 lety. Zmínilo ho i 28 procent osob od 55 do 65 let. Pocítilo ho 11 procent osob seniorského věku. „Pohlaví je po věku druhým nejčastějším důvodem diskriminace,“ řekl Šafařík.
Podle Malé se lidé nejčastěji s diskriminačním zacházením setkali při hledání práce. Celkem 62 procent dotázaných si myslí, že je v Česku těžké domoci se ochrany, dodala zmocněnkyně.
Dvě pětiny lidí uvedly, že se samy či ve svém okolí setkaly s nižší odměnou za stejnou práci, než měli jejich kolegové či kolegyně. Zažila to třetina mužů a 46 procent žen. Čtyři pětiny dotázaných souhlasí s tím, že by zaměstnaní měli mít právo na informace o průměrné odměně na srovnatelné pracovní pozici. Častěji si to myslí mladí, s věkem podpora klesá, znovu se zvedá u lidí důchodového věku.
Téměř dvě třetiny lidí nepovažují ochranu před domácím násilím za dostatečnou. Tři z pěti dotázaných si myslí, že není pro oběti snadné pomoc získat. Naopak podle 19 procent respondentů stát a jeho úřady chrání před domácími útoky dostatečně. Čtvrtina míní, že oběti na pomoc dosáhnou.
„To je alarmující číslo, které mě zaskočilo. To je jeden z důvodů, proč máme tak vysokou latenci (domácího násilí),“ řekla Malá. Dodala, že ji naopak potěšilo rozšíření nesouhlasu s tím, že si za znásilnění mohou ženy samy. Mezi mladými do 25 let s tvrzením o vlastním zavinění žen nesouhlasí čtyři z pěti dotázaných, upřesnila zmocněnkyně.
Ve Sněmovně je novela zákoníku práce s pravidly rovného odměňování, která vychází z unijní směrnice. Dolní komora se bude zabývat i novelami trestního či občanského zákoníku s ustanoveními k větší ochraně obětí či dětí při rozvodu, připomněla Malá.
Kabinet rozhodl o přesunu agendy rovnosti žen a mužů z gesce úřadu vlády od července pod ministerstvo spravedlnosti. Část pracovníků se rozhodla kvůli tomu skončit. Všechny posty zatím obsazeny nejsou. Také vládní radu opustila řada expertů a expertek. Vláda za ně v brzké době vybere náhradu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}