„Rozsudek ve při Hitlerově“ či „Hitler odsouzen na pět let do pevnosti, Ludendorff osvobozen“. Tak znějí titulky sto let starých Lidových novin o verdiktu mnichovského soudu z 1. dubna 1924 nad účastníky „pivního puče“ v bavorské metropoli.
Lidovky dále referují: „Dnes dopoledne byl vynesen v Hitlerově při rozsudek. Hitler, Phöner, Kriebl a Weber byli odsouzeni každý na pět let pevnostního vězení. Rozsudek vstupuje svým prohlášením v platnost. Generál Ludendorff prohlásil, že považuje své osvobození za hanbu, protože jeho kamarádi byli odsouzeni. To si jeho vojenský kabát nezaslouží. Obecenstvo vypuklo při těchto slovech v bouřlivé volání HEIL.“
Soudní verdikt tedy jen velmi mírně potrestal iniciátory a účastníky mnichovského puče. Soudci s nacisty evidentně sympatizovali. Vůdce NSDAP Adolf Hitler přitom usiloval o krvavý převrat. V listopadu 1923 volal s revolverem v ruce k pochodu na Berlín po vzoru Mussoliniho pochodu na Řím. Nakonec však jeho plán neuspěl. Důležité politické osobnosti se totiž k jeho akci odmítly přidat a policie zakročila.
Hitler byl zatčen dva dny po neúspěšném puči a soud začal v Mnichově 26. února 1924. Lidové noviny rozsudku nad tehdy ještě nevýznamným Adolfem Hitlerem věnovaly „jasnozřivě“ v komentáři velký prostor:
„Zatímco německá mládež a němečtí reakcionáři po celé říši německé a po všech koutech světa sledovali s netajenou radostí, jak v tom procesu vzrůstá, jak se nadouvá národní zaujetí, pomstychtivost a nenávist proti všemu, co není německé a co je lidské, sledovala demokraticky a lidsky cítící evropská veřejnost s bolestí tento nový nával německých omylů. Včerejší rozsudek nechal si mnichovský soud schválně na prvního apríla, jako by se tím chtěl vysmát zdravému rozumu. Pro mnichovský soud tedy není zločinem násilí proti nynější ústavě německé, nýbrž patrně je zločinem ústava sama. Hitlera ani nevypověděl z Bavorska, ačkoliv je Hitler rakouským příslušníkem, a tak mohl Hitler docela klidně prohlásit, že při nejbližší příležitosti bude svůj pokus opakovat a že si dá lepší pozor na zrádce.“
Hitler si nakonec místo pěti let odseděl ve věznici v bavorském Landsbergu devět měsíců. Nadiktoval tam své dílo „Mein Kampf“ a na svobodu vyšel s aureolou mučedníka. V budoucí neblahé politické kariéře mu rozsudek z 1. dubna 1924 bezesporu prospěl.
