Aktualizace: 10.04.2024 15:28
Praha – Meziroční inflace byla v březnu dvě procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v únoru. Proti předchozímu měsíci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace byla o 0,9 procentního bodu nižší, než očekávala v únorové prognóze Česká národní banka (ČNB). Podle analytiků se vývoj spotřebitelských cen vrátil do normálních kolejí a letos by inflace neměla výrazněji překročit tři procenta, klesat ale už spíš nebude. Dnes zveřejněná prognóza ministerstva financí očekává za celý rok průměrnou inflaci 2,7 procenta.
Česko mělo v březnu devátou nejnižší inflaci ze 41 sledovaných evropských zemí, uvádí analýza investiční platformy Portu. Ze sousedních států zaznamenalo pomalejší růst cen pouze Polsko, kde byla inflace 1,9 procenta. Nejnižší inflaci v Evropské unii měla Litva, kde byla nulová, nejvyšší Rumunsko se 7,2 procenta.
Ceny zboží v březnu meziročně vzrostly o 0,1 procenta. Služby zdražily o 5,4 procenta. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však rozdílný. „Jediným oddílem, kde ceny meziročně klesly, byl oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, a to zhruba o šest procent,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Březnový meziměsíční nárůst spotřebitelských cen o 0,1 procenta byl ovlivněn především zvýšením poplatku za dálniční známku o více než 53 procent a růstem cen pohonných hmot a olejů o 1,6 procenta.
Meziroční inflace byla o 0,9 procenta pod prognózou ČNB. Nižší než očekávaná byla i jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a kterou může centrální banka svou politikou nejvíc ovlivnit. Na jejím vývoji se projevuje nízký růst cen zahraničních vstupů i zchlazená domácí poptávka, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. „Utlumená tuzemská ekonomická aktivita působící na pokles ziskových marží výrobců a prodejců vedla k mírnému zpomalení růstu cen zboží. Rovněž růst cen služeb nepatrně zvolnil, udržuje se však na zvýšené úrovni,“ dodal.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že bez poklesu cen potravin by inflace byla zhruba o jeden procentní bod vyšší. Deflace v cenách potravin by podle něj v příštích měsících měla postupně odeznívat, což by mohlo vést k tomu, že celková inflace začne opět zvolna růst. „Měla by se ovšem udržet v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB, tedy do tří procent,“ odhadl.
Vývoj inflace podle analytiků dává ČNB signál, že může pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, která nyní činí 5,75 procenta. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler předpokládá, že centrální banka bude úroky i nadále snižovat v krocích po půl procentního bodu. „Pokud ČNB nechtěla zrychlit tempo snižování sazeb na svém posledním měnovém jednání, neučiní tak pravděpodobně ani na tom nadcházejícím začátkem května, a to právě s argumenty nadále silnější inflace ve službách,“ dodal