Aktualizace: 17.01.2024 14:08
Brusel – Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci zrychlila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta. Dnes to oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 procenta (v listopadu to bylo 8,0 procenta). Naopak nejnižší je inflace v Dánsku (0,4 procenta). Evropská centrální banka (ECB) sníží úrokové sazby patrně v létě, řekla dnes v rozhovoru s agenturou Bloomberg na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéfka ECB Christine Lagardeová.
V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. V prosinci 2022 byla míra inflace v eurozóně 9,2 procenta a v celé unii 10,4 procenta.
Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Evropské unii. Teď má inflaci 5,5 procenta. V Polsku míra inflace o něco klesla, z listopadových 6,3 procenta na prosincových 6,2 procenta, na Slovensku rovněž klesla z 6,9 procenta na prosincových 6,6 procenta.
Před rokem byla inflace v Česku na 16,8 procenta, v Maďarsku na 25,0 procentech, na Slovensku to bylo 15,0 procent a v Polsku 15,3 procenta.
Po Dánsku byla v prosinci v zemích EU nejnižší míra inflace v Itálii a v Belgii, v obou případech 0,5 procenta. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Rumunsko (7,0 procent) a Slovensko (6,6 procenta).
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,74 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,21 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -0,68 procentního bodu.
Údaje zveřejněné Eurostatem se liší od údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) kvůli rozdílné metodice. Ředitel Odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek upozornil, že národní systém výpočtu inflace v Česku zachycuje jiným způsobem náklady na vlastnické bydlení. „Zatímco u nás je tzv. imputovanému nájemnému (nákladům na vlastnické bydlení) přikládána relativně vysoká váha (cca 12 procent spotřebního koše), v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není zahrnuta,“ připomněl. Údaj za Česko byl během loňského roku také silně ovlivněný vládním úsporným tarifem na energie. Pro účely měnové politiky ČR i pro další účely v tuzemsku je proto vhodnější index spotřebitelských cen ČSÚ.
ČSÚ minulý týden uvedl, že podle národní metodiky tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zpomalilo na 6,9 procenta z listopadových 7,3 procenta. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.
Roční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
| prosinec 2023 | listopad 2023 | prosinec 2022 | |
| EU | 3,4 | 3,1 | 10,4 |
| Eurozóna | 2,9 | 2,4 | 9,2 |
| Belgie | 0,5 | -0,8 | 10,2 |
| Bulharsko | 5,0 | 5,5 | 14,3 |
| Česko | 7,6 | 8,0 | 16,8 |
| Dánsko | 0,4 | 0,3 | 9,6 |
| Estonsko | 4,3 | 4,1 | 17,5 |
| Finsko | 1,3 | 0,7 | 8,8 |
| Francie | 4,1 | 3,9 | 6,7 |
| Chorvatsko | 5,4 | 5,5 | 12,7 |
| Irsko | 3,2 | 2,5 | 8,2 |
| Itálie | 0,5 | 0,6 | 12,3 |
| Kypr | 1,9 | 2,4 | 7,6 |
| Litva | 1,6 | 2,3 | 20,0 |
| Lotyšsko | 0,9 | 1,1 | 20,7 |
| Lucembursko | 3,2 | 2,1 | 6,2 |
| Maďarsko | 5,5 | 7,7 | 25,0 |
| Malta | 3,7 | 3,9 | 7,3 |
| Německo | 3,8 | 2,3 | 9,6 |
| Nizozemsko | 1,0 | 1,4 | 11,0 |
| Polsko | 6,2 | 6,3 | 15,3 |
| Portugalsko | 1,9 | 2,2 | 9,8 |
| Rakousko | 5,7 | 4,9 | 10,5 |
| Rumunsko | 7,0 | 6,9 | 14,1 |
| Řecko | 3,7 | 2,9 | 7,6 |
| Slovensko | 6,6 | 6,9 | 15,0 |
| Slovinsko | 3,8 | 4,5 | 10,8 |
| Španělsko | 3,3 | 3,3 | 5,5 |
| Švédsko | 1,9 | 3,3 | 10,8 |
Zdroj: Eurostat
ECB sníží úrokové sazby patrně v létě, řekla šéfka centrální banky Lagardeová
Evropská centrální banka (ECB) sníží úrokové sazby patrně v létě, řekla dnes v rozhovoru s agenturou Bloomberg na Světovém ekonomickém fóru v Davosu šéfka ECB Christine Lagardeová.
„Řekla bych, že je to pravděpodobné,“ odpověděla Lagardeová na otázku, zda by takový krok mohl mít většinovou podporu. „Ale musím být zdrženlivá, protože zároveň říkáme, že závisí na hospodářských datech a že stále existuje určitá míra nejistoty – některé ukazatele nejsou ukotveny na úrovni, na které bychom je rádi viděli,“ dodala.
Lednové zasedání Rady guvernérů ECB, která se bude zabývat měnovou politikou, se koná příští týden ve čtvrtek. Lagardeová se svým výrokem připojila k několika svým kolegům, kteří se snaží tlumit očekávání brzkého uvolnění měnové politiky, napsala agentura Bloomberg.
„Obecně se s kolegy shodujeme na rozhodnutích, která činíme na základě hospodářských údajů. Někteří z nich mají své místní domácí údaje, mají své příslušné míry inflace, které se v jednotlivých zemích liší,“ uvedla šéfka ECB.
Sázka trhu na agresivní snižování sazeb „našemu boji s inflací nepomáhá, pokud jsou očekávání příliš vysoká ve srovnání s tím, co se skutečně stane“, dodala Lagardeová. Připomněla, že zástupci ECB potřebují více důkazů, než si budou moci být jisti, že se spotřebitelské ceny dostaly pod kontrolu.
ECB v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Zopakovala také, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí. Centrální banka předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila.
