Aktual.: 10.09.2024 13:37
Praha – Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Proti předchozímu měsíci se ceny zvýšily o 0,3 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Srpnová inflace překvapila finanční trh, který ji očekával na úrovni dvou procent, byla i o 0,4 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB). Za vyšším tempem růstu spotřebitelských cen stály podle analytiků zejména ceny potravin, nové vzedmutí inflace ale nečekají.
V evropském srovnání si Česko v srpnu pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 21. nejvyšší inflaci, zatímco v červenci 15. nejnižší, upozornila ve své analýze investiční platforma Portu. Ze sousedních zemí ale mělo nižší inflaci pouze Německo, kde byla 1,9 procenta. V Rakousku spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta, na Slovensku o 2,9 procenta a v Polsku o 4,3 procenta.
Meziročně v srpnu ceny zboží úhrnem vzrostly o půl procenta a ceny služeb o pět procent. Zlevnily pohonné hmoty, zdražilo bydlení a zpomalilo zlevňování potravin, uvedl ČSÚ. „Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Největší vliv na meziroční růst cenové hladiny měly podle ČSÚ ceny v oddíle bydlení.
„Předpoklad, že se meziroční růst spotřebitelské inflace v srpnu vrátil na dvě procenta, se nenaplnil. Nižší ceny pohonných hmot nedokázaly kompenzovat meziměsíční zdražení potravin, alkoholu a tabáku a pokračující růst cen v oddílu rekreace a kultura,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila se ale nedá očekávat návrat vysoké inflace. Aktuální vývoj podle něj ukazuje spíš na rozkolísané nákladové podmínky, které mohou způsobovat výkyvy inflace oběma směry.
Inflace překonala i prognózu ČNB. Rychleji rostly hlavně ceny potravin, nápojů a tabáku, kde centrální banka čekala pokles o 0,2 procenta, ale zvýšily se o jedno procento. „Za meziročním zdražením potravin, nápojů a tabáku stál růst cen alkoholu a cigaret. Ceny samotných potravin pokračovaly v mírném meziročním poklesu v důsledku předchozího zlevňování světových agrárních komodit i domácí zemědělské výroby,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Mírně nad očekávání byla i jádrová inflace, naopak ceny pohonných hmot se snížily víc, než ČNB předpokládala.
Ve zbývajících měsících roku by se inflace podle Krále měla pohybovat na dohled dvouprocentního cíle ČNB. Podobné hodnoty očekává centrální banka i v následujících dvou letech, uvedl Král.
Analytici očekávají, že v nejbližších měsících bude inflace na podobných hodnotách jako v srpnu, s koncem roku se ale začne zvyšovat. „Bude to ovšem spíš taková hra čísel způsobená nízkým srovnávacím základem z konce loňského roku,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Podle Hradila by se v závěru roku mohla meziroční inflace přiblížit ke třem procentům.
Analytici předpokládají, že i přes vyšší než očekávanou hodnotu srpnové inflace by měla centrální banka v září pokračovat ve snižování úrokových sazeb. „Tento vývoj inflace by neměl být překážkou v dalším snižování úrokových sazeb. V pořadí důležitosti problémů se před inflaci dostal anemický růst ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. ČNB v srpnu zpomalila uvolňování měnové politiky, když snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Předtím ji čtyřikrát snížila o půl procentního bodu.
