Paní Jana podstoupila operaci kolena, při které jí vyměnili kloub. Přestože operace podle lékařů dopadla dobře, po nějaké době se objevily komplikace, rána se zanítila, následovala reoperace. K návratu do normálního života nepomohly ani rehabilitace, paní Jana stále chodí o berlích.
„Mám nemocenskou už více než rok, předpokládala jsem, že dostanu invalidní důchod automaticky,“ popisuje pacientka. Její žádost ale byla zamítnuta. „Pracovala jsem jako prodavačka, nevím, jak bych dnes mohla stát za pultem? Navíc lékař, který o mém nároku rozhodoval, mě vůbec neviděl. Můžu se nějak bránit?“ ptá se čtenářka iDNES.cz.
„Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení o invalidním důchodu, můžete proti němu podat písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne jeho doručení,“ uvádí Tereza Koukolová, tisková mluvčí ČSSZ.
Námitky je možné podat přímo ČSSZ nebo prostřednictvím kterékoli okresní správy sociálního zabezpečení. Z podání musí být patrné, které rozhodnutí napadáte, v čem spatřujete jeho nezákonnost a čeho se domáháte. V rámci řízení o námitkách můžete požadovat i přezkoumání zdravotního stavu, v tom případě je vhodné doložit nové lékařské zprávy. ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit.
Nicméně skutečnost, že vás neviděl posudkový lékař, není pro podání námitek relevantní. „Klienti často nevědí, že principem posudkového lékařství není vyšetřovat či posílat na vyšetření ani léčit, ale zhodnotit dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Posudkoví lékaři aplikují zdravotní stav klienta na příslušná ustanovení právních předpisů. Posudkový lékař nehodnotí samotnou diagnózu, ale pouze dopad dlouhodobé nemoci, úrazu či jejich následků na pracovní schopnost klienta, a to na základě dostatečně průkazných zdravotních zpráv a nálezů,“ vysvětluje Koukolová. K osobnímu jednání jsou klienti zváni pouze výjimečně, například pokud je potřeba ověřit nesrovnalosti v podkladové dokumentaci.
Paní Jana nejspíš podlehla jednomu z omylů, že pokud je člověk rok na nemocenské, invalidní důchod je mu automaticky přiznán. A jaké jsou další nejčastější mýty?
Mýtus 1 Pokud jsem byl uznán invalidním, bude mi přiznán invalidní důchod
Aby byly splněny podmínky pro nárok na invalidní důchod, je potřeba, aby zdravotní stav odpovídal invaliditě prvního, druhého nebo třetího stupně, a to na základě posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS).
Současně je potřeba získat potřebnou dobu pojištění, která se zjišťuje z období před vznikem invalidity. Požadovaná délka pojistných dob závisí na věku. Například u lidí ve věku nad 28 let činí 5 let a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity. Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje jedině v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jde o tzv. invaliditu z mládí.
Mýtus 2 O invaliditě rozhoduje diagnóza
Invalidita je definována jako pokles pracovní schopnosti, který nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle míry poklesu pracovní schopnosti jsou pak rozlišovány tři stupně invalidity. Posouzení invalidity je úzce specializovaný proces. Zdravotní postižení (stanovené diagnózy) musí posudkový lékař hodnotit jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. Nehodnotí se však postižení nebo diagnóza, ale jejich funkční dopad na pokles pracovní schopnosti.
Mýtus 3 Invalidní důchod je přiznán natrvalo
Zdravotní stav zpravidla není neměnný. V průběhu času může docházet k jeho zlepšení nebo naopak ke zhoršení. Z tohoto důvodu IPSZ při stanovení invalidity určí také termín kontrolní lékařské prohlídky. Provádí se obvykle v intervalu 1 – 3 roky na základě závažnosti zdravotního stavu. Podle jejího výsledku může dojít ke změně invalidity na nižší nebo vyšší stupeň či posudkový závěr konstatuje, že pokles pracovní schopnosti neodpovídá invaliditě.
Mýtus 4 Kdo pobírá invalidní důchod, nemůže si přivydělat
Předpisy o důchodovém pojištění neobsahují žádné ustanovení, které by omezovalo výdělkové možnosti. Příjemci všech tří stupňů invalidních důchodů tedy mohou podle svých možností pracovat nebo podnikat.
Je důležité si uvědomit, že pro nárok i výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, která je tzv. náhradní dobou pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není dobou pojištění, pouhé pobírání tohoto důchodu se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá.
Mýtus 5 Invalidní důchod se automaticky přepočítává na starobní
Pokud poživatel invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost podat žádost o starobní důchod. Jestliže vypočtený starobní důchod bude vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě mu nadále náleží invalidní důchod v původní výši.
