Aktual.: 16.06.2026 20:36
Teherán – Nadšení a úleva, ale také nedůvěra a obavy, že válka bude za nějaký čas pokračovat – takové jsou reakce Íránců na dohodu Washingtonu s Teheránem podle zpravodajů španělského deníku El País a serveru Middle East Eye. Podle nich mnozí Íránci dohodu vítají, ale jen málokdo věří, že vydrží. Některým také vadí, že se v ní nezmiňuje požadavek, aby íránský teokratický režim přestal porušovat lidská práva. A dohodu Washingtonu s teokratickým režimem považují za zradu.
„(Americký prezident Donald) Trump znovu poruší jakoukoli dohodu, když se mu to bude hodit,“ řekl deníku El País čtyřicetiletý učitel Saíd Mohebí z Isfahánu. Připomněl rok 2018, kdy Trump odstoupil od jaderné dohody Západu s Teheránem. Zároveň ale vyjádřil pochybnosti, že by se íránský režim vzdal obohacování uranu či že by přestal využívat blokádu Hormuzského průlivu jako nástroj nátlaku.
Někteří Íránci interpretují tuto dohodu jako vítězství pro Teherán. „Nepřátelé Íránu selhali a nyní museli ustoupit,“ uvedla 50letá státní úřednice Masúmí, která žije ve městě Karadž nedaleko Teheránu. „Jaderná energie byla pro Spojené státy a Izrael jen záminkou k útoku. Ve skutečnosti chtěli svrhnout politický systém, což se jim nepodařilo,“ dodala. Dohoda podle ní nevydrží, protože Izrael znovu rozpoutá další válku.
Šedesátiletá učitelka v důchodu Širín si deníku El País postěžovala, že nikoho nezajímá porušování lidských práv íránským režimem. Připomněla protivládní demonstrace z počátku roku, při nichž íránské bezpečnostní složky zabily podle nevládních organizací několik tisíc lidí a desítky tisíc dalších pozatýkaly.
„Trump povzbuzoval lidi, aby šli do ulic, a oni uvěřili, že je podpoří,“ řekla Širín a vyjádřila lítost, že se v americko-íránských jednáních nehovoří o represích vůči opozici. „Tato zkušenost nás naučila, že nemáme naděje vkládat do zahraničních aktérů, ani věřit, že nám Západ pomůže dosáhnout svobody,“ dodala.
Také devatenáctiletý Amir z Karadže se cítí oklamán. „Lhali nám. Rezá Pahlaví řekl, že je na cestě do Teheránu. Trump řekl, že pomoc brzy přijde. A tohle je pomoc, kterou Trump slíbil, že se dohodl s duchovními,“ řekl Amir serveru Middle East Eye (MEE). Pahlaví je synem posledního íránského šáha svrženého islámskou revolucí v roce 1979 a patří k nejvýraznějším postavám íránského exilu. „Až bude uzavřena mírová dohoda, režim se už nebude bát a obrátí pozornost zpět k lidem. A následovat budou další represe,“ dodal Amir.
Mnozí Íránci ale nevěří, že USA a Írán budou dohodu dodržovat. Například 30letý řidič z Teheránu Muhammad Džavád se domnívá, že už v příštích 60 dnech, kdy mají Teherán a Washington pokračovat v jednáních o mírové dohodě, obě strany závazky poruší.
Další obyvatel Teheránu považuje dohodu za „zradu“ vůči íránským vysokým činitelům, které zabily americko-izraelské útoky, včetně nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Někteří Íránci dohodu označují za ústupek Washingtonu a vyšli protestovat do ulic. V sobotu se například konala v Mašhadu demonstrace skupiny stoupenců režimu, kteří křičeli „Smrt Arakčímu“ s odkazem na ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který je podle nich kolaborant. V sobotu večer se podobná manifestace konala podle deníku El País také v Teheránu.
Válka USA a Izraele s Teheránem způsobila škody také íránským podnikatelům, připomněl server MEE. „Většina mých prodejů se odehrává přes instagram. A když režim přerušil internet, všechno zamrzlo. Kromě toho během války nikdo neměl náladu kupovat věci, jako jsou šperky,“ řekla serveru MEE 32letá Sepíde z Teheránu, která prodává přes internet ručně vyráběné šperky. „Stále tomu nemůžu uvěřit, jen doufám, že se vše vrátí do normálu. Už jsme vyčerpaní,“ dodala s odkazem na oznámení americko-íránské dohody.
„Je to jako zázrak,“ uvedla 28letá Darja, která čeká už měsíce na vízum, aby mohla odjet studovat na univerzitu do Francie. „Já se o politiku nezajímám, ale v posledních týdnech jsem nedělala nic jiného, než sledovala zprávy,“ dodala. Podle ní všechno sabotuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Když jsem slyšela v neděli o nových izraelských útocích na Libanon, byl to šok, že jsme zase zpátky, že Írán odpoví, pak Izrael znovu odpoví a nakonec se znovu do toho zapojí Spojené státy,“ uvedla Darja.
Ani 43letý Muhammad není příliš optimistický. „Jen se podívejte, jak dlouho jim trvalo, než dosáhli této malé dohody, která je ve skutečnosti spíše jen prodloužením příměří,“ řekl. A připomněl, že i během příměří, které začalo platit 8. dubna, USA, Izrael i Írán pokračovaly v útocích, i když ne tak masivních jako předtím. „Nemyslím si, že Írán a Spojené státy budou schopny se dohodnout na složitých otázkách, jako je jaderný program či zmírnění sankcí,“ řekl serveru MEE Muhammad.
„Když se podíváte na závazky obou stran, tak si uvědomíte, že jsme se v podstatě vrátili tam, kde jsme byli před válkou,“ uvedla 59letá politoložka Marjam. „Ale bylo nutné, aby zemřelo tolik nevinných civilistů? Aby byly zničeny školy a nemocnice jen proto, aby se situace v Hormuzském průlivu vrátila do normálu a americká armáda ukončila blokádu (íránských přístavů)?“ dodala.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
