Aktualizace: 13.03.2024 21:08
Jeruzalém – Izraelští zákonodárci dnes definitivně schválili pozměněný státní rozpočet na letošní rok, který přidává desítky miliard šekelů na financování války Izraele proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, která v této souvislosti připomíná, že konflikt, který Izrael vede v odvetě za říjnové teroristické útoky, trvá již šestým měsícem.
Novela zákona o státním rozpočtu navyšuje celkové výdaje o 70 miliard šekelů (443 miliard korun) ve srovnání s rozpočtem schváleným loni. Z toho 55 miliard (348 miliard Kč) má jít na obranu a zbývajících 15 miliard šekelů na financování civilních potřeb, jako jsou kompenzace domácnostem a podnikům postiženým válkou.
Poslanci Knesetu po dvou dnech vzrušené debaty hlasovali v poměru 62 ku 55 pro balík výdajů v celkové výši 584 miliard šekelů (3,7 bilionu korun), či 724 miliard včetně splátek státního dluhu. Výdajový plán zahrnuje také více peněz na zdravotnictví, školství, policii a sociální péči.
Schválení rozpočtu uvítali členové vládní koalice. Podle strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua je nový rozpočet „zárukou pokračování války až do úplného vítězství a prospívá občanům Izraele a ekonomice státu“.
Nový rozpočet počítá pro letošní rok se schodkem 6,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti původně plánovanému deficitu 2,25 procenta. Už v únoru ale meziroční schodek izraelského rozpočtu činil 5,6 procenta HDP proti lednovým 4,8 procenta.
Izraelský parlament schválil už loni v květnu dvouletý rozpočtový plán na roky 2023 a 2024. Státními financemi však otřásla válka v Pásmu Gazy, která si vyžádala rozpočtové změny a dodatečné výdaje.
Izraelský rozpočet je za současné Netanjahuovy vlády mimořádně politicky výbušný, zejména kvůli finančním prostředkům pro náboženské instituce, na nichž se Likud dohodl v rámci koaliční smlouvy s ortodoxními stranami po volbách v roce 2022. I přes výzvy centrální banky a opozičních – ale i některých vládních – poslanců ke snížení výdajů, které přímo nesouvisejí s válkou, bude stále přidělena většina finančních prostředků domluvených v rámci koaliční smlouvy.
Ratingová agentura Moody’s minulý měsíc snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Izraele o jeden stupeň na A2 s odkazem na podstatná politická a fiskální rizika vyplývající z války v Pásmu Gazy. Podle Reuters to bylo poprvé, co byl Izraeli snížen úvěrový rating.
„Pozměněný válečný rozpočet… má jasné cíle: vyhrát válku, podpořit armádu, posílit domácí frontu a dále podporovat růst izraelské ekonomiky,“ prohlásil po hlasování ministr financí Becalel Smotrič z krajně pravicové vládní strany Náboženský sionismus.
Lídr opozice Jair Lapid během svého projevu v Knesetu naopak obvinil vládní koalici, že zapomněla na obyčejné Izraelce, a řekl, že za nezdary Netanjahuovy vlády bude muset platit veřejnost. „Hlasy zbabělců byl schválen nejvíce sektářský, od reality nejodtrženější a nejrozhazovačnější rozpočet v historii Izraele,“ prohlásil Lapid.
