Aktualizace: 12.04.2024 15:00
Praha – Zástupci vlády a odborů by měli v květnu začít jednat o zvýšení platů ve veřejném sektoru. Po svém dnešním jednání s vedením Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to novinářům řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je na místě dohodu o navýšení hledat, rád by ji měl už v květnu. Odbory požadují pro úředníky, pracovníky v kultuře, nepedagogy a další profese přidání o 15 procent, řekl předák ČMKOS Josef Středula. Odbory zvažují, že podají stížnost na rušení zaručených mezd Evropské komisi.
„Je domácí úkol všech koaličních stran podívat se na tu situaci, na možné další kroky řešení. Vnímáme, že přicházejí nejen odbory, ale i někteří zástupci zaměstnavatelů – a říkají, že vnímají, že je nutné s ohledem na vývoj posledních kvartálů zvážit i krok zvýšení tarifních tříd. Slíbil jsem, že budu iniciovat společné jednání (vlády a odborů), abychom si řekli, jaké jsou možnosti,“ uvedl Jurečka. Podle něj lídrům koaličních stran předložil zhruba před necelým měsícem údaje o inflaci a vývoji odměňování učitelů, úředníků, zdravotníků a dalších pracovníků veřejného sektoru.
Odbory svolání jednání vítají. Poukazují na propad reálných výdělků. „Je tady víc než dvacetiprocentní pokles kupní síly v tabulce číslo 1 (platová tabulka pro úředníky a další profese). Nepřicházíme s požadavkem na růst o 20 procent, ale hovoříme o 15 procentech,“ řekl Středula. Podotkl, že odbory požadují přidání ještě letos. Dodal, že s požadavkem na navýšení přišli i zaměstnavatelé. „Ti požadují, aby se během končícího půlroku zvýšily minimálně o pět procent tarifní platy,“ řekl předák ČMKOS.
Jurečka uvedl, že je mu návrh části zaměstnavatelů „poměrně sympatický“ a povede se o něm diskuse. „Jasně jsem řekl koaličním partnerům, že je na místě hledat dohodu, jakým způsobem vyřešit tu otázku zvýšení platů pro veřejný sektor v letošním roce. Jedna věc je zvýšení tarifů jako takových, druhá zajištění finančních prostředků v kapitolách (rozpočtech ministerstev) tak, aby si lidé skutečně reálně odnesli to zvýšení jako takové… Uvidíme, jak se dohodneme. Byl bych rád, aby v rámci května dohoda byla, ať situace je předvídatelná, ať se uklidní i určité emoce,“ řekl ministr práce.
Nedávný mimořádný sněm ČMKOS uložil vedení centrály připravit návrh případných protestních akcí proti záměrům vlády. Odbory kritizují projednávanou podobu důchodové reformy i zamýšlené rušení zaručených mezd ve firmách. Požadují zvýšení platových tarifů ve veřejné sféře.
Odbory zvažují, že podají stížnost na rušení zaručených mezd EK
Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zvažuje, že podá kvůli záměru zrušit v Česku zaručené mzdy ve firmách stížnost Evropské komisi. V chystaném rušení vidí porušení směrnice EU o přiměřené minimální mzdě. Po dnešním jednání odborářů s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) to řekl předseda ČMKOS Josef Středula. Zaručené mzdy by měla od ledna ve firmách zrušit a ve veřejné sféře změnit novela zákoníku práce, kterou schválila vláda a která je ve Sněmovně. Odbory s úpravou nesouhlasí.
Podle novely by se minimální mzda v Česku měla postupně dostat do roku 2029 na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je asi na 41 procentech. Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, by se měla od ledna ve firmách zrušit. Zůstat by měla ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
„Dochází k porušení směrnice EU o přiměřené minimální mzdě, kde nesmí být aplikace (předpisu) důvodem ke snížení nároku zaměstnanců… Je vysoce pravděpodobné, že se obrátíme na Evropskou komisi v této věci,“ uvedl Středula. Podle něj odbory se stížností nebudou vyčkávat až do přijetí novely kodexu.
Podle Jurečky změny zaručené mzdy směrnici EU neporušují. „Nesouhlasím s tímto právním názorem odborů. V Česku a na Slovensku je specifický institut minimální zaručené mzdy. Neupírám žádné právo odborů, mohou se na Evropskou komisi obrátit. Tak, jak aplikujeme směrnici, je to bezprecedentní nárůst minimální mzdy. Bude mít pákový efekt na odměňování na celém pracovním trhu, Přinese podle logického předpokladu růst výdělků,“ uvedl Jurečka.
Nyní minimální mzda činí od ledna 18.900 korun. Znovu by se měla upravit v lednu. Měla by v příštím roce dosahovat zhruba 42 procent průměrné mzdy. Podle projednávané novely zákoníku by částka měla být jasná do konce září.
Zástupci odborů a ministerstva práce jednali dnes také o možnostech posílení sociálního dialogu. Podle směrnice EU by kolektivní smlouvy měly pokrývat 80 procent pracovníků, připomněl Středula. S Jurečkou se shodli na tom, že je potřeba vyjednávání zaměstnanců a zaměstnavatelů podpořit. Podle ministra by to mohla upravit další připravovaná novela pracovního kodexu.
