Kallasová: Válka USA a Íránu není v ničím zájmu a Evropě hrozí ruská past

USA oznámily, že provedly nové údery v jižním Íránu, které označily jako obranné. Íránské revoluční gardy zase uvedly, že v reakci na útok poblíž letiště Bandar Abbásu udeřily na americkou leteckou základnu. Neupřesnily kde, ale vzdušné útoky hlásil Kuvajt.

„Právě teď se (USA a Írán) nacházejí někde mezi v nebezpečné zóně mezi válkou a mírem a není v ničím zájmu, aby tato válka pokračovala,“ řekla Kalasová. S novináři hovořila při příchodu na druhý a závěrečný den neformálního jednání unijních ministrů zahraničí.

Od 8. dubna platí příměří v blízkovýchodní válce, kterou rozpoutaly koncem února Spojené státy a Izrael údery proti Íránu, což zdůvodnily obavami o bezpečnost a snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně. Ten odpověděl útoky na země v oblasti Perského zálivu a na americké základny v regionu a zablokoval také Hormuzský průliv, klíčovou globální tepnu zejména pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Příměří využívají USA a Írán k nepřímým jednáním, z nichž má vzejít memorandum o porozumění. Memorandum má přiblížit uzavření mírové dohody.

Kallasová se dnes vyjádřila i k ruské válce proti Ukrajině, kde dosavadní jednání zprostředkovaná Spojenými státy dosud nepřinesla žádný průlom. Ruský prezident Vladimir Putin na počátku května během oslav 81. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce prohlásil, že konflikt na Ukrajině se chýlí ke konci. Na otázku novinářů, zda je ochoten vést rozhovory s evropskými zeměmi, uvedl, že by upřednostnil, aby Evropu zastupoval bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Ten považuje Putina za svého přítele a nejen v Německu je za působení v ruských společnostech vnímán kontroverzně. Schröder po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 odmítal odsoudit agresi Moskvy a kritizoval protiruské sankce.

Kallasová krátce po Putinově vyjádření odmítla, aby se unijním prostředníkem pro mírová jednání o Ukrajině stal Schröder. „Pokud umožníme Rusku jmenovat naším jménem vyjednavače, víte, nebylo by to moc moudré,“ řekla tehdy Kallasová novinářům.

Dnes pak uvedla, že debaty o prostředníkovi jsou ruskou pastí. „Myslím si, že je to past, do které Rusko chce, abychom vkráčeli tím, že budeme diskutovat, kdo s nimi bude hovořit, když už si vybrali, kdo je vhodný a kdo ne,“ řekla Kallasová. „Nespadněme do této pasti. Jednání jsou vždy týmovým úsilím,“ řekla.

Bruselský server Politico před dvěma týdny napsal, že Evropa se ocitla pod tlakem, aby jmenovala svého zvláštního vyslance pro mírová jednání o Ukrajině. Zatím se ale neshodla, kdo by jím mohl být. Spekuluje se o různých osobnostech, mimo jiné o Kallasové, bývalé německé kancléřce Angele Merkelové, finském prezidentovi Alexanderu Stubbovi či bývalém italském premiérovi Mariu Draghim. Ve hře je i možnost, že by zmocněnec nepocházel z unijních zemí. V této souvislosti se objevila jména norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho či indického ministra zahraničí Subrahmanjama Džajšankara.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}