Aktual.: 7.10.2026 13:16
Praha – Stavebnictví v Česku letos v srpnu oslabilo, kdežto průmyslová produkce rostla. Zahraniční obchod České republiky byl v srpnu stejně jako v červenci ve schodku. Oznámil to dnes na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ). K poklesu výroby ve stavebnictví přispěl podle analytiků konec některých evropských fondů. Za deficitem zahraničního obchodu zase stála podle expertů zejména válka na Blízkém východě.
Stavební výroba v srpnu meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. K poklesu ji vedly inženýrské stavby, tedy výstavba cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, naopak pozemní stavitelství vzrostlo.
„V srpnu se dařilo pozemnímu stavitelství, které meziročně vzrostlo o 5,9 procenta. V důsledku vysoké úrovně z loňského srpna klesly inženýrské stavby o 12,3 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Ve srovnání s červencem byla stavební výroba v Česku nižší o desetinu procenta. Počet zahájených bytů se v srpnu meziročně zvýšil o 42,3 procenta na 3922 jednotek. Ubylo ale dokončených bytů, meziročně o tři procenta na 2852 jednotek.
Za poklesem v inženýrském stavitelství mohly být podle analytiků oslovených ČTK změna vládní politiky i konec vybraných evropských fondů. Ty totiž ovlivňují veřejné investice. „Díky silné bytové výstavbě má však stavebnictví letos stále velmi slušnou šanci dosáhnout téměř tříprocentního růstu,“ uvedl ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Na budoucí výsledky ve stavební produkci bude mít podle advokáta zaměřeného na stavební právo Radka Motzkeho zásadní vliv schválená novela stavebního zákona. Rok 2027 bude kvůli přechodu na nový systém podle něj pro stavebníky ještě obdobím nejistoty, ale od roku 2028 by se mohly projevit hlavní přínosy reformy, jako sjednocení rozhodování, jednodušší povolování a větší předvídatelnost.
Průmyslová výroba v Česku se na rozdíl od stavebnictví v srpnu zvýšila, růst ale zpomalil na 2,6 procenta z červencových 3,1 procenta. Už v červenci byl růst produkce oproti předchozímu měsíci nižší. Meziměsíčně průmyslová produkce v srpnu stoupla o 0,3 procenta.
Meziroční nárůst produkce zaznamenala v srpnu podobně jako v předchozích měsících většina odvětví průmyslu. „Růst průmyslové produkce pokračoval i v srpnu, a to i přes vliv celozávodních dovolených v automobilovém průmyslu. Nejvíce růst podpořila výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde došlo k dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel,“ sdělil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
„Hlavním důvodem kolísavých výsledků automotive mohly být posuny v termínech celozávodních dovolených, u některých výrobců však sehrála roli i slabší poptávka,“ uvedl ekonom banky Creditas Dufek. Podle analytika Deloitte Davida Marka klesl meziročně objem výroby v automobilovém průmyslu o 10,1 procenta. Naopak se dařilo výrobě vlaků, tramvají a letadel. „Hlavním tahounem byla tentokrát výroba ostatních dopravních prostředků, kde došlo k dokončení dlouhodobých zakázek na kolejová vozidla,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska.
Zahraniční obchod České republiky zůstal v srpnu v deficitu, který dosáhl 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy horší výsledek. Negativní vliv mělo mimo jiné prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem. Srpen byl letošním druhým měsícem, kdy byla bilance zahraničního obchodu ve schodku.
Vývoz meziročně vzrostl o 8,5 procenta na 371,9 miliardy korun a dovoz o 10,2 procenta na 377,2 miliardy. Meziměsíčně po sezonním očištění se vývoz zvýšil o 3,3 procenta, dovoz o 2,7 procenta. „Obchodní bilance zůstala i druhý prázdninový měsíc v červených číslech. Přispěla k tomu zejména vyšší meziroční hodnota dovozu ropy a zemního plynu o 9,2 miliardy korun a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 7,7 miliardy korun,“ řekla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Na schodek zahraničního obchodu měla podle expertů vliv válka na Blízkém východě. Zápornou bilanci totiž ovlivnil zejména vyšší dovoz ropy, plynu a rafinovaných ropných produktů, které v důsledku války zdražují. „Jednotková cena dováženého plynu byla meziročně vyšší asi o 47 procent a ropy včetně produktů o asi 34 procent, což souvisí s válkou na Blízkém východě,“ uvedl například ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Podobně hodnotí srpnový výsledek i místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. „Českým exportérům se podařilo navýšit objem vyvezeného zboží meziročně o více než osm procent, ale vysoký nárůst cen ropy a zemního plynu jejich snahu, při pohledu na saldo zahraničního obchodu, přebil,“ uvedl. Pozitivní ale podle něj je, že český Index nákupních manažerů (PMI) vzrostl v srpnu na 54,1 bodu, což bylo nejvýraznější zlepšení od dubna 2022. Příznivě se vyvíjel také německý průmysl, jehož PMI dosáhl 54,3 bodu, doplnil.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}