Aktual.: 23.04.2026 02:43
Paříž/Kyjev – Válka na Ukrajině v současnosti podle deníku Le Monde v mnohém připomíná hraní videohry. Operátoři dronů sedí několik kilometrů od fronty v podzemních místnostech, sledují obraz z kamery a bezpilotní stroje řídí upravenými herními ovladači. Stejný pohyb palce, kterým ještě nedávno vedli postavu na obrazovce, teď určuje dráhu dronu nesoucího výbušninu, popisuje francouzský list.
Ukrajinská armáda podle Le Monde používá upravené ovladače z konzolí firmy Microsoft. Herní průmysl roky investoval obrovské částky do toho, aby si lidé ovládání osvojili během několika hodin. Armády proto podle odborníků využívají zkušenosti celé generace hráčů.
Ukrajina tuto logiku využívá v plném rozsahu. V srpnu 2024 tehdejší ministr digitální transformace a nynější ministr obrany Mychajlo Fedorov spustil program nazvaný Army of Drones Bonus. Jednotky v něm sbírají body za potvrzené zásahy ruských cílů – za raketomet 50 bodů, za tank 40, za jednotlivého vojáka šest. Body pak směňují na platformě Brave1 za drony, optiku či další vybavení. Podle ukrajinských údajů se do systému zapojuje až 95 procent bojových jednotek.
Fedorov letos v únoru uvedl, že jen v roce 2025 Ukrajinci zneškodnili téměř 820.000 nepřátelských cílů a zabili přes 240.000 ruských vojáků. Každý měsíc vychází žebříček deseti nejúspěšnějších dronových týmů.
Podle Le Monde se celý kruh uzavřel v roce 2025 spuštěním hry nazvané Ukrajinský simulátor bojového dronu. Nešlo o komerční titul upravený pro armádu, ale o software, který vznikl přímo na frontě a který vývojáři převedli do podoby veřejné hry. Otevřeně přiznali, že chtějí oslovit po celém světě generaci lidí, kteří vyrostli s ovladačem v ruce.
Důsledky jsou na frontě patrné. Takzvané FPV drony, tedy malé bezpilotní stroje s kamerou přenášející operátorovi obraz v reálném čase, podle listu způsobují zhruba 70 procent všech zranění. Operátor je řídí očima kamery podobně jako ve videohře a navádí je přímo na cíl.
Mnoho zraněných utrpí poranění hlavy a krku. Při charakteristickém bzučení si lidé instinktivně kryjí obličej rukama, což proti dálkově řízené zbrani ale nepomáhá.
Filozof Paul Virilio před přílišnou spoluprací těchto odvětví varoval již v 70. letech minulého století, podotýká Le Monde. Rozebral proměnu povahy konfliktů, ve kterých útočník postupně ztrácí fyzický kontakt s obětí. Násilí se podle něj mění v technický úkon, který člověk vykoná prostřednictvím rozhraní, aniž by vnímal jeho bezprostřední následky.
Virilio technologickou rychlost neviděl jen jako vojenskou výhodu, píše list. Považoval ji za prostředek, který natolik zkracuje čas mezi rozhodnutím a činem, že pro morální úvahu nezbývá prostor. Tím se podle něj mění samotná podstata války.
Další krok podle Le Monde představuje využití umělé inteligence (AI) – například systému Lavender, který vyvinula izraelská armáda pro operace v Pásmu Gazy. Algoritmus vytváří seznamy cílů na základě dat o chování lidí a operátor je během několika sekund potvrzuje. Jeho role se tak omezuje na jediné kliknutí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}