Aktual.: 25.06.2026 11:12
Brno – České lesy letos trápí dlouhodobé sucho a letos v červnu také několik dnů trvající horko, odborníci hovoří o vodním stresu. Na některých místech republiky byly letos podmínky tak nepříznivé, že stromy ani nezačaly vytvářet novou dřevní hmotu, mnohde klesá vitalita stromů a v současných podmínkách není vyloučené ani odumírání lesů, řekl ČTK vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Lesy zabírají třetinu území Česka.
Odumírání lesů ve velkém zažilo Česko ve druhé polovině minulé dekády. Týkalo se převážně smrkových lesů, avšak nikoliv výlučně, které neustály několikaleté sucho a nedokázaly se ubránit kůrovci. Kvůli suchu a snížené vitalitě odumíraly i borovice či buky. „Rozhodně se dá letošní situace srovnat s rokem 2018. Jestli budou dopady ještě horší, či nakonec ne tak velké, rozhodnou další týdny,“ řekl Krejza. Červenec a srpen jsou nejteplejší měsíce a variabilita srážek v nich bývá vysoká. Smrkové lesy, které přežily kůrovcovou kalamitu, jsou podle něj nyní ohrožené všechny. „Záleží už jen na tom, kde a jak moc se kůrovec namnoží,“ řekl Krejza.
Patrně nejhůře jsou na tom nyní lesy v jihozápadních Čechách a na jižní Moravě, kde voda chybí letos dlouhodobě. „V Česku je obecně vitalita lesů spojená s nadmořskou výškou. Zhruba od 800 až 900 metrů nad mořem výš je vodní bilance pozitivní, níže je negativní. V případě druhů dřevin se jedná spíše o lokální podmínky. Obecně jsou na tom lépe stromy, které mají hlubší kořenový systém,“ řekl Krejza. Proto při suchu ve velkém odumíraly smrky, které koření mělce.
Strom potřebuje dostatek vody na to, aby se dokázal v horkých dnech uchladit a zároveň potřebuje vytvořit podmínky pro fotosyntézu. S klesající vlhkostí musí strom odpařit spoustu vody, až stovky litrů denně. Když však vodní stres trvá příliš dlouho, strom postupně vydává zásobu vody, kterou má v sobě uloženou a nedokáže se přes noc dosycovat pomocí kořenů. Vitalita tak klesá a strom zastavuje funkce, které v té chvíli nepotřebuje udržovat. „Dochází tak k poklesu přírůstu dřevní hmoty, případně se přírůst zastaví zcela,“ řekl Krejza. Snižuje se také obranyschopnost proti škůdcům.
Může se také stát, že při nedostatku vody začnou listnatým stromům postupně vadnout listy, pak přijdou barevné změny a listí opadá. Například v roce 2018 se to stalo u některých stromů výrazně dříve než standardně na podzim. „U jehličnatých stromů takové postupné změny nevidíme. Když už jehličí změní barvu, strom je v tu chvíli de facto mrtvý,“ řekl Krejza. Strom odumírá ve chvílí, kdy se kvůli dlouhodobému nedostatku vody dostane do vodivých cest vzduch a strom ztrácí schopnost vodu nasávat. „Říká se tomu embolie, strom odumře zevnitř,“ řekl Krejza.
Lesní pozemky zaujímaly podle statistiků na konci loňského roku plochu 2,68 milionu hektarů, což představovalo 34 procent rozlohy Česka. Lesy ve vlastnictví státu tvořily 54 procent všech lesů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}