Aktual.: 15.07.2025 13:24
Brno – Letošní extrémně a rekordně vysoká teplota Středozemního moře jako důsledek klimatických změn přináší citelné změny nejen do života obyvatel Středomoří, ale i do střední Evropy. Podle klimatologa Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe je zjevné, že se v posledních letech klimatických anomálií hromadí rekordy a s nimi spojené problémy. Řekl to ČTK. Jde o větší počet a vyšší intenzitu požárů, častější a ničivější záplavy, zároveň však problémy dopadají na běžný denní život obyvatel. Region je stále teplejší a sušší.
Povrchová teplota Středozemního moře se systematicky sleduje od začátku 80. let minulého století. Letos je voda zhruba o stupeň teplejší, než je průměr let 1993 až 2016 a měsíční předpověď Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí předpokládá, že tomu tak bude i další měsíc. „Takže jsme stále ve výrazně teplejším stavu, než je obvyklé,“ řekl Farda.
Středomoří je sice v létě teplý a suchý region, ale se změnou klimatu prosychá ještě více a klimatické podmínky se dostávají z režimu, na který byla tamní společnost zvyklá. Začíná to podle Fardy působit mnoho problémů, i když třeba letošní sezona požárů není tak intenzivní, jako byla v minulých letech. Jiné problémy, zpočátku méně nápadné, však zesilují. „Problém mají zemědělci. Řekové si začali stěžovat na to, že kvůli suchu a extrémním teplotám odumírají i téměř 3000 let staré olivové háje. Stromy, které vydržely od antického Řecka. Asi teď nastal jejich čas, i když biologická hranice dožití je delší,“ zmínil jeden z problémů Farda.
V potížích se ocitají třeba i ve Španělsku, kde podle Fardy udělali v minulosti špatná rozhodnutí a začali vysazovat velké sady s různými citrusovými plody. „Plán byl zavlažovat je spodní vodou, jenže tu přečerpali a v posledním desetiletí už se tato voda nedoplňuje jako dříve. Dostávají se proto k nepříjemným dilematům,“ řekl klimatolog. Jedním z nich v nedávných letech bylo to, zda vodu používat v hotelech, nebo pro zemědělské závlahy. Pro oba sektory nebyla. A rozhodli se pro hotely, protože turistický ruch je pro středomořské země klíčovým zdrojem příjmu. „Jenže vliv rostoucích teplot bude mít dříve či později vliv i na podobu turistické sezony a popularita Středomoří jako turistické destinace v nejteplejších měsících poklesne,“ míní Farda.
Teplé Středozemní moře dokáže napáchat škody i tím, že se z něj vypaří více vody a ta se při vhodných atmosférických podmínkách „vyprší“ tak, že způsobí povodně lokálního i rozsáhlého charakteru nejen ve Středomoří. „Pokud se moře přehřeje, tak ve střední Evropě můžeme mít katastrofické povodně. Absolutní obsah vody v atmosféře je pak obrovský. Velmi teplé Středozemní moře je pro povodně podmínka nutná, ne však postačující,“ poznamenal Farda. Obvykle se nad Středomořím drží tlaková výše, která nedovoluje vypařené vodě kondenzovat. Vodou nasycený vzduch se ale může vydat na cestu do střední Evropy, a když se potká se studeným vzduchem od severu, voda okamžitě kondenzuje. Když se vzduchové masy třou nad jedním místem, jsou z toho obrovské povodně v omezeném regionu. „Ale většinou se vodní masa pohybuje, a mohou tak vzniknout i velkoplošné povodně,“ vysvětlil Farda.
Samozřejmě se může nebezpečná situace vytvořit i přímo ve Středomoří a povodně se objeví tam. V minulých letech postihly například východní pobřeží Španělska, Pádskou nížinu či Řecko a Libyi. Často za takovými extrémními srážkami stojí zformovaná Janovská tlaková níže. „S rostoucí teplotou riziko extrémních jevů dále poroste, suchá období budou nastupovat rychleji. A k rapidní změně z extrémního sucha do povodní může dojít klidně během deseti hodin,“ poznamenal klimatolog. Středomořské země tak v posledních letech citelně investují do monitoringu rizikových jevů, opatření na ochranu krajiny a také například do hasičské techniky, i když je velmi drahá.
