Aktualizace: 30.01.2024 11:02
Brusel – Šéfové států a vlád Evropské unie na mimořádném summitu v Bruselu, který se uskuteční ve čtvrtek 1. února, zopakují své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu. Vyplývá to z návrhu textu závěrů summitu, ke kterým se ale stále ještě vyjadřují jednotlivé země, takže se mohou změnit.
„Evropská rada rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice,“ stojí v aktuální podobě návrhu závěrů mimořádné Evropské rady, který má ČTK k dispozici.
Hlavním tématem únorového summitu EU je návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na finanční pomoc Ukrajině. Navýšení rozpočtu přitom na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Nyní je pozice Budapešti nejasná. Orbánův poradce v pondělí na sociální síti X napsal, že je Maďarsko otevřeno tomu, aby EU plánovanou pomoc Kyjevu ze svého rozpočtu poskytla. Země si nicméně klade dodatečné podmínky, například, že k dohodě budou přidána ustanovení, která dají „Budapešti možnost později změnit názor“. Zda s tím budou souhlasit ostatní členské státy, zatím není známé. Diplomatická jednání dál pokračují.
Kromě této finanční pomoci ale členské státy řeší i navýšení takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (124 miliard Kč) s tím, že by tyto peníze měly být určeny pouze na vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Jak napsal server Politico, s navýšením této pomoci souhlasí nakonec i Maďarsko, nicméně za podmínky, že jeho příspěvek půjde na „nesmrtící vybavení“.
Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP. V případě nynějších pěti miliard eur by tak například Česká republika měla podle informací ČTK zaplatit kolem 2,3 miliardy Kč.
