Aktual.: 4.06.2026 18:31
Tivat (Černá Hora) – S cílem ujistit šestici zemí západního Balkánu, že Evropská unie navzdory zdlouhavému přijímacímu procesu stále počítá s jejich budoucím členstvím, dorazili dnes do černohorského přímořského města Tivat prezidenti a premiéři unijních zemí. Každoroční summit s balkánskými státy, který začíná slavnostní večeří, zhodnotí stav přístupových rozhovorů a probere možnosti posílení spolupráce zemí regionu s EU. Konkrétní závěry ani stanovení horizontu pro vstup balkánských uchazečů členství však neformální schůzka nepřinese.
Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v EU již v první dekádě tohoto století. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila. Zároveň se obávají, aby EU neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.
„Já už dlouhodobě říkám, proč jsme nevyřešili Schengen,“ řekl novinářům před odletem na summit český premiér Andrej Babiš v narážce na návrh, aby EU před plným členstvím začlenila balkánské země do bezhraniční zóny.
Řada unijních států včetně Česka navrhuje, aby kandidátské země před svým přijetím získávaly výhody po etapách, což by je více motivovalo. Šlo by například o dopravní propojení, trh s energiemi či studentské pobyty. Potřebnou podporu však takový návrh ani jemu podobné zatím nenašly.
S podobným podnětem dnes před summitem přišly dva největší státy bloku, Německo a Francie, které podle agentury Reuters hovoří vedle zmíněných nápadů třeba o přístupu na trh emisních povolenek. „Musíme poskytnout další pobídky jako součást integračního procesu založeného na zásluhách,“ uvádí se podle Reuters v návrhu Berlína a Paříže.
Právě otázka, jak motivovat balkánské státy k pokračování v evropské cestě v době ruské snahy o posílení vlivu zejména v Srbsku bude klíčovým tématem pátečního jednání lídrů. Tomu předchází dnešní neformální večeře, kterou pro evropské kolegy uspořádal černohorský prezident Jakov Milatović jako připomínku dvacátého výročí nezávislosti své země, která dříve byla součástí tehdejší Jugoslávie, než se osamostatnila od Srbska. Černá Hora je zároveň zemí, která se k EU přiblížila nejvíce a stanovila si cíl stát se členem v roce 2028. Unijní činitelé hovoří jako o reálnějším horizontu o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
