Aktual.: 18.08.2025 17:22
Praha – Evropa při jednáních o budoucnosti Ukrajiny hájí princip, že hranice se nemění vojenskou silou. Pokud by ruský prezident Vladimir Putin přišel s dalšími nesmyslnými požadavky, musí být připravena přitvrdit v sankcích, které se ukázaly jako účinné, když Putina dovedly k jednacímu stolu, míní ministr zahraničí a kandidát koalice Spolu Jan Lipavský. Uvedl to v rozhovoru pro server Seznam zprávy před dnešním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli v Bílém domě.
Jednání ve Washingtonu navazuje na Trumpův páteční summit s Putinem na Aljašce, kam Zelenskyj ani Evropané pozváni nebyli.
Český zástupce v týmu evropských lídrů není. Podle Lipavského zemi nic neutíká, informace má, je členem takzvané koalice ochotných a vede muniční iniciativu. „Nelze si představit, že do Bílého domu pojede 30 evropských lídrů,“ uvedl. Dodal, že role Česka je přiměřená jeho geopolitické váze. Průběh jednání popsal jako živelný, důležité podle něj bude, zda se podaří dosáhnout bilaterálního jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za moderace Spojených států. Zopakoval, že územní požadavky Ruska, jak o nich hovoří média, jsou nehorázné a nesmyslné. „Špatný mír znamená očekávat další agresi během několika let,“ uvedl. Poznamenal, že nechce líčit černé scénáře.
Trump přijme ukrajinského prezidenta v 19:15 SELČ a poté se k nim přidají zástupci Evropské unie, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgii Meloniové a finského prezidenta Alexandera Stubba. Přítomen bude i britský premiér Keir Starmer a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Evropa má podle Lipavského stále ještě silné karty, co se týká případných dalších sankcí. Za důležitou pokládá přípravu dalšího unijního sankčního balíčku. Zopakoval, že Česko opět navrhne omezit ruským diplomatům pohyb po Schengenu.
Summit na Aljašce nepřinesl minulý týden žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a v souladu s Putinovým přáním začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Putin také požadoval územní ústupky od Ukrajiny, které Kyjev odmítá. Zelenskyj řekl, že jednání o míru na Ukrajině musí vycházet ze současné frontové linie, Ukrajina podle něj nebude obchodovat se svým územím. O územních otázkách může jednat pouze Kyjev a Moskva, řekl Zelenskyj.
Po nedělní videokonferenci se Zelenským i další účastníci z takzvané koalice ochotných zdůrazňovali nutnost vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem. Stejně tak poukazovali na nutnost zachovat jednotu mezi transatlantickými spojenci či potřebu bezpečnostních záruk, které by v případě uzavření mírové dohody ochránily Ukrajinu před další ruskou agresí.
