Aktual.: 14.05.2026 10:33
Riga – Lotyšská středopravicová premiérka Evika Siliňová rezignuje, informovala dnes veřejnoprávní stanice LSM, podle níž to znamená pád vlády pobaltské země. Děje se tak pět měsíců před plánovanými parlamentními volbami. Agentura Reuters o den dříve napsala, že vláda ztratila parlamentní většinu, neboť jeden z koaličních partnerů, levicově orientovaná strana Progresivní, oznámila, že už nebude podporovat kabinet.
Rozhodnutí politického uskupení následovalo po víkendovém odvolání ministra obrany Andrise Sprúdse z Progresivních kvůli řešení incidentu s ukrajinskými drony, jež minulý týden vletěly do lotyšského vzdušného prostoru z Ruska a jeden zasáhl lotyšský sklad ropy. Siliňová ministra vyzvala k rezignaci s tím, že obrana proti dronům nezasáhla dostatečně rychle. Po ministrově demisi vybrala za jeho nástupce plukovníka lotyšské armády Raivise Melnise, ale bez konzultace s Progresivními, jimž toto křeslo ve vládě dosud náleželo.
Progresivní ve středu po setkání svých poslanců s premiérkou a zákonodárci její strany Nová jednota vyzvali prezidenta Edgarse Rinkévičse, aby zahájil konzultace se zástupci všech parlamentních stran o vytvoření nové vlády. Třetí člen dosavadní koalice, Svaz zelených a zemědělců, připustil, že vláda de facto padla. Opozice podle serveru Delfi avizovala, že předloží v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu Siliňové.
Rinkévičs se už podle dřívějších informací chystal v pátek setkat se zástupci parlamentních frakcí. Lotyšsko si nemůže dovolit politickou nejistotu a nestabilitu, uvedl ve středu prezident na sociálních sítích. Podle LSM bude hlava státu v pátek jednat s představiteli parlamentních stran o sestavení vlády nové. Současný kabinet bude pokračovat v práci, dokud nebude schválen nový, uvedla stanice LSM.
„V tuto chvíli dostaly politická žárlivost a úzké stranické zájmy přednost před odpovědností,“ uvedla dnes Siliňová podle LSM. „Proto oznamuji svoji rezignaci. Není to snadné rozhodnutí, ale v této situaci je správné,“ řekla premiérka. Na síti X uvedla, že její prioritou bylo vždy blaho a bezpečí obyvatel pobaltské země. „Strany a koalice se mění, ale Lotyšsko zůstává,“ napsala politička, která je premiérkou od roku 2023.
Lotyšsko, které bývalo součástí Sovětského svazu a nyní je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, je spojencem Ukrajiny. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou válčících stran.
Minulý týden vletěly do lotyšského vzdušného prostoru dva ukrajinské drony, jejichž cílem byly podle agentury AFP ruské cíle, ale na území pobaltské země se podle Kyjeva dostaly poté, co je ruská armáda odklonila pomocí prostředků elektronického boje.
Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 už spadlo v Lotyšsku, Litvě a Estonsku několik ruských a ukrajinských dronů, napsala dnes AFP. Incidenty podle ní nezpůsobily oběti, ale odhalily slabiny lotyšského systému protivzdušné obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden po jednání s Rinkévičsem na summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9) uvedl, že do Lotyšska vyšle experty, aby zemi pomohli s protivzdušnou obranou.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
