Summit EU-západní Balkán: Členem EU by nejdříve v roce 2028 mohla být Černá Hora

„Dnes mám plnou důvěru, že tento cíl je dosažitelný,“ uvedl Milatović o možnosti, že by se jeho země stala 28. státem EU v roce 2028. Černá Hora podle něj prokázala, že je důvěryhodným partnerem a mohla by posloužit jako příklad pro další země západního Balkánu. „Černá Hora je připravena pro konečnou fázi (přístupových rozhovorů),“ uvedl Milatović, s tím, že jeho země se zavázala dodržovat zásady právního státu a demokracie.

Za dosažitelný označila cíl Černé Hory vstoupit do EU v roce 2028 von der Leyenová. Za působivou označila rychlost, kterou Černá Hora provádí požadované reformy pro vstup EU. Po Černé Hoře by mohla do EU vstoupit Albánie a pak další země západního Balkánu, uvedla von der Leyenová, aniž by zmínila nějaké konkrétní datum.

„Potřebujeme proces zrychlit,“ uvedl Costa o přístupových rozhovorech se zeměmi západního Balkánu. Podle něj tuto snahu musí vyvinout jak unijní instituce tak kandidátské země. „Proces je a zůstává založen na reformách a dosažených zásluhách,“ uvedl dále předseda Evropské rady. Podle něj byl summit v černohorském Tivatu velmi úspěšný. „Země západního Balkánu jsou neoddělitelnou součástí budoucnosti Evropské unie,“ napsal Costa na síti X.

Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé požádaly o členství v EU již v první dekádě tohoto století. Někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila. Zároveň se obávají, aby EU neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat v její obraně proti Rusku.

EU by měla přijmout Černou Horu a Albánii v roce 2028, řekl Babiš

EU by měla do svých řad přijmout Černou Horu a Albánii v roce 2028. Novinářům to před dnešním jednáním český premiér Andrej Babiš. Předseda české vlády měl před summitem bilaterální schůzku s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, s nímž jednal například o možných dodávkách českých zbraní a jehož pozval do Česka.

„Lobbovali jsme za naši zbrojovku, aby si Černá Hora koupila zbraně,“ řekl odpoledne Babiš českým novinářům. Poznamenal, že české zbraně mají ve světě věhlas a že Spajiče pozval na návštěvu České republiky, aby s ním při té příležitosti o možném zbrojním obchodu jednal. Babiš zmínil, že hovořil rovněž s úřadující kosovskou prezidentkou Albulenou Haxhiuovou a s premiérem Bosny a Hercegoviny Nerminem Nikšičem.

Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v EU již v první dekádě tohoto století.

„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu EU donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ řekl Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a dnešních bilaterálních schůzek.

„Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie,“ řekl později Babiš novinářům. Poznamenal, že tyto státy si vstup do evropského bloku zaslouží.

Přijímací proces balkánských zemí podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila. Zároveň se obávají, aby EU neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.

Právě Černá Hora je zemí, která se k EU přiblížila nejvíce a stanovila si cíl stát se členem v roce 2028. Unijní činitelé se hovoří jako o reálnějším horizontu o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}