Ložiska zlata v ČR podle geologů skrývají 77 tun dostupných zásob

Komerční prezentace Aktual.: 5.11.2025 16:59

Zlaté Hory (Jesenicko ) – Tuzemská ložiska zlata skrývají více než 77 tun dostupných zásob tohoto drahého kovu, jehož těžba v České republice skončila v polovině 90. let minulého století. Jde o zásoby, které lze vytěžit a jejichž dobývání by podle odborníků bylo rentabilní. ČTK dnes informaci získala z údajů České geologické služby. O případném obnovení těžby zlata se v posledních letech opět začalo diskutovat například ve Zlatých Horách na Jesenicku, v jejichž okolí se pod zemí podle předběžných odhadů nachází více než 3,5 tuny zlata. Samospráva se k úvahám o dobývání zlata zatím staví odmítavě.

Na území ČR geologové evidují 15 ložisek zlata. Odhadované zásoby 77 tun představují 0,15 procenta celosvětových zásob, které obnáší přibližně 59.000 tun. Zlato se v Česku těžilo do roku 1994, kdy byla v Zlatých Horách ukončena těžba polymetalické rudy složené z několika různých prvků včetně zlata. „Využívání zásob zlatonosných rud na ložiscích brání nedořešené střety zájmů s ochranou životního prostředí a z hlediska světového i ojedinělý zákaz kyanizace v hornictví v ČR. K tomu navíc v roce 1999 přistoupilo usnesení vlády, kde bylo konstatováno, že těžba zlata je na území ČR nežádoucí. Následující vlády rozšířily zákaz i na samotný průzkum zlatonosných rud,“ stojí ve zprávě České geologické služby.

S rostoucí cenou zlata na světových trzích se přistup státu změnil a podnik Diamo začal před pěti s přípravou průzkumu zásob v oblasti zrušeného ložiska zlata ve Zlatých Horách. Výsledek průzkumu budou zástupci Diama publikovat ve čtvrtek ve Zlatých Horách na druhém dni sympozia věnovaném těžbě nerostných surovin. Podle ředitele odboru hornictví a surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Václava Zemka si stát objednal průzkum ložiska zlata kvůli tomu, aby měl reálnou představu o jeho vydatnosti a experti pak mohli spočítat, zda by se případná těžba vyplatila.

Pokud průzkum vyzní ve prospět obnovení dobýváni zlata, samotnou těžbu by muselo povolit ministerstvo životního prostředí a také Český báňský úřad. „Cesta k těžbě je u nás velice dlouhá. Dbá se na lokální zájmy i na ochranu životního prostředí. Legislativa je v této oblasti velmi moderní a přísná. Nehrozí scénář, že by někdo těžil proti vůli místních lidí,“ uvedl Zemek.

Zastupitelé Zlatých Hor v záři záměr obnovit těžbu zlata v katastru města odmítli. „Diskutovalo se o přínosech pro rozvoj města a neshledali jsme v tomto směru v této chvíli žádné příznivé dopady, které by měly napomoci rozvoji města,“ uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác. Předpokládané ložisko leží podle něj z 90 procent na katastru města, část je v sousední obci Heřmanovice.

Od záměru obnovit u Zlatých Hor těžbu zlata ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2016 prozatím upustilo, protože podle tehdejších propočtů by se kvůli nízkým cenám tohoto drahého kovu nevyplatila. Cena zlata od té doby vzrostla a přiblížila se k hranici, kdy by těžba tohoto kovu u Zlatých Hor mohla být rentabilní. V polovině října cena zlata vystoupala na novém maximu a poprvé překonala hranici 4300 dolarů (zhruba 89.110 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).

Zásoby zlata v ČR

Zásoby bilanční – vytěžitelné a dostupné zásoby, které lze vytěžit a jejich těžba je rentabilní.

Zásoby nebilanční – nevytěžitelné z důvodů špatných geologických podmínek, ochrany přírody, odpisu zásob nebo nerentability těžby

Zdroj: Česká geologická služba

Přehled ložisek zlatonosných rud v ČR

Zdroj: Česká geologická služba