Aktual.: 7.08.2026 16:01
Budapešť – Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Vedení strany Tisza, která má v parlamentu více než dvoutřetinovou většinu, navrhne podle Magyara v sobotu poslaneckému klubu tři možné kandidáty na prezidenta. Poslanci pak v úterý rozhodnou, koho zvolí prezidentem.
Úřadující předsedkyně parlamentu Anikó Hallerová Nagyová ve čtvrtek řekla agentuře MTI, že jakmile maďarský parlament příští úterý zvolí hlavu státu, nový prezident promluví k národnímu shromáždění. Samotná volba má začít v úterý 9:40 a Hallerová Nagyová očekává, že nepotrvá déle než hodinu a půl.
Kandidáty na prezidenta lze nominovat do pondělních 10:00, nominace vyžaduje podporu alespoň pětiny ze všech poslanců, podotkla MTI. Až dosud nebyli podle médií žádní uchazeči oficiálně oznámeni.
Magyar podle MTI dnes novinářům řekl, že asi deset lidí by mohlo být pro nejvyšší funkci realisticky zvažováno. Tato jména už podle něj projednalo vedení strany a tři z nich doporučí poslaneckému klubu. Podle Magyara se žádné překvapení nechystá. „Každý, kdo sleduje události v posledních dnech, si udělá docela dobrou představu o tom, jaká je situace,“ řekl.
Opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána dala podle médií najevo, že se voleb neúčastní, protože pokládá odvolání předchozího prezidenta Tamáse Sulyoka červencovou změnou ústavy za nelegitimní.
Minulý měsíc Magyar na návrh 16 známých osobností nabídl funkci prezidentky zmámé šachistce Judit Polgárové. Ta ale odmítla.
Magyar od té doby žádného kandidáta neoznámil, ale setkal se s několika známými osobnostmi. Mezi nimi byl i právník Botond Fülöp, známý odhalením skandálu okolo tajného omilostnění muže odsouzeného v případu sexuálního zneužívání dětí, který vedl k pádu bývalé prezidentky Katalin Novákové. Schůzku měl i s renomovaným historikem Ignácem Romsicsem či bývalým předsedou nejvyššího soudu Andrásem Bakou. V médiích se objevilo také například jméno bývalé soudkyně Adrienn Laczóové, která se vzdala svého postavení v boji za obnovení nezávislosti maďarské justice za předchozí vlády.
Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, ale hlava státu má pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, nebo je odesílat k ústavnímu soudu, aby je přezkoumal.
Povinností hlavy státu se minulý měsíc – po Sulyokově odvolání – prozatímně ujala předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
