Aktual.: 9.09.2026 10:32
Berlín – Strana Alternativa pro Německo (AfD) je destruktivní síla, která chce Německo destabilizovat. V parlamentní debatě k návrhu státního rozpočtu to dnes řekl kancléř Friedrich Merz. Slíbil, že jeho vláda bude pokračovat v započatých reformách, některé jejich detaily ale možná přehodnotí. Spolupředsedkyně největší opoziční strany AfD Alice Weidelová řekla, že v nedělních volbách v Sasku-Anhaltsku voliči vyslali jasný signál, že má Merzova vláda skončit.
Zemské volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála v neděli strana AfD, kterou zemská tajná služba už v roce 2023 označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Získala 43,8 procenta hlasů, nedosáhla ale na většinu mandátů. Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) získala jen 17,2 procenta hlasů, oproti volbám před pěti lety ztratila téměř 20 procentních bodů.
Merz dnes AfD označil za „destruktivní sílu“, která chce Německo jen destabilizovat. Připomněl, že AfD nedosáhla v Sasku-Anhaltsku svého cíle získat většinu mandátů v zemském sněmu, což by jí umožnilo sestavit jednobarevnou vládu. „Nikde v Německu s vaší politikou většinu nezískáte,“ dodal.
Merz v projevu, který ve Spolkovém sněmu přednesl u příležitosti začátku schvalování státního rozpočtu, kritizoval zahraniční, hospodářskou či migrační politiku AfD. Zdůraznil mimo jiné, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu v její obraně proti Rusku. „Protože brání i naši svobodu,“ dodal. Weidelovou obvinil, že ve válce na Ukrajině obrací naruby to, kdo je obětí a kdo je pachatelem. AfD podle něj „zjevně nadále stojí na straně Ruska“.
V migrační oblasti kritizoval Merz AfD především za plány na takzvanou remigraci. Tímto termínem AfD v současnosti označuje soubor opatření včetně důsledných deportací, návratu uprchlíků a posílení atraktivity země pro Němce, kteří dříve vlast opustili. Na krajní pravici se ale termín používá pro plány na deportaci milionů lidí přistěhovaleckého původu z Německa. Podle Merze nejsou remigrační plány AfD ničím jiným „než etnickou čistkou podle původu a barvy kůže“.
Kancléř slíbil také pokračování započatých reforem. „Musíme být moderní zemí, musíme mít moderní průmysl,“ uvedl. Připustil ale, že některé reformy bude třeba revidovat, jak po volbách v Sasku-Anhaltsku požaduje mimo jiné koaliční partner sociální demokracie (SPD). „Samozřejmě se budeme muset podívat na některé detaily,“ řekl. Perspektivu je třeba podle Merze nabídnout především mladým lidem.
Spolupředsedkyně AfD Weidelová v debatě uvedla, že volby v Sasku-Anhaltsku ukázaly, že si lidé přejí změnu politiky. „Černo-červená koalice to má za sebou,“ uvedla s odkazem na vládu konzervativní CDU/CSU a SPD. AfD ve volbách do Spolkového sněmu v loňském roce získala 20,8 procenta hlasů, je nejsilnější opoziční stranou. Na spolkové úrovni má nyní podle průzkumů podporu 27 až 29 procent voličů. CDU se drží v posledních týdnech kolem 20 až 23 procent.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má funkci vnitřní tajné služby, loni v květnu celoněmeckou AfD označil za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV takto do definitivního soudního verdiktu neoznačoval.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}