Aktual.: 4.04.2025 10:51
Praha – Meziroční inflace v Česku letos v březnu stagnovala na 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V únoru spotřebitelské ceny rostly podle konečných údajů úřadu také o 2,7 procenta. Oproti únoru zrychlil v březnu růst cen potravin, energie naopak dále zlevňovaly. Konečnou hodnotu březnové inflace představí ČSÚ ve čtvrtek 10. dubna. V předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.
Meziroční zdražení potravin, alkoholu a tabáku v březnu zesílilo z únorových 4,7 procenta na 5,9 procenta. Z toho ceny nezpracovaných potravin stouply dokonce o 9,3 procenta. U zpracovaných potravin, alkoholu a tabáku se ceny zvedly o 5,1 procenta.
V kategorii energií, kam spadají i pohonné hmoty, se prohloubil pokles cen. V únoru energie zlevňovaly o 3,6 procenta, kdežto v březnu už o 4,9 procenta. Bez započítání vývoje cen energií by celková inflace v Česku v březnu místo stagnace podle statistiků zrychlila na 3,8 procenta.
Služby v březnu celkově zdražily o 4,5 procenta. Růst cen ve službách tak mírně zpomalil, protože v únoru činil 4,7 procenta. Naproti tomu u zboží meziroční inflace zesílila z 1,4 procenta v únoru na březnových 1,6 procenta.
Březnová meziroční inflace je vyšší, než očekávali analytici. Odborníci, které ČTK oslovila, odhadovali, že zpomalí na 2,4 procenta. Česká národní banka předpokládá za celý letošní rok průměrnou inflaci 2,4 procenta, což by znamenalo zopakování loňské hodnoty. Predikce ministerstva financí počítá s letošní průměrnou inflací 2,3 procenta.
Analytici: Inflace přesáhla očekávání, táhly ji ceny potravin a služeb
Spotřebitelské ceny v březnu rostly rychleji, než očekával finanční trh. Meziroční inflaci, která stejně jako v únoru dosáhla 2,7 procenta, táhly zejména ceny potravin a služeb, shodují se analytici oslovení ČTK. V dalších měsících očekávají kolísání inflace, za celý rok by se mohla průměrně pohybovat na podobné úrovni jako loni, kdy činila 2,4 procenta. Část expertů zároveň upozorňuje, že aktuální údaje o vývoji spotřebitelských cen snižují pravděpodobnost snížení základní úrokové sazby na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) na počátku května.
„Předběžný odhad meziroční inflace nepřinesl nic moc pozitivního. To, že inflace setrvala na 2,7 procenta, ukazuje, že vrátit se k dvouprocentnímu cíli není zdaleka jednoduché. Problémem jsou především neustále zdražující potraviny i permanentní růst cen ve službách,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Problémem je i to, že konec potravinové inflace ještě není na dohled, takže každý další měsíc může přinést nějaké překvapení. Zvlášť když v naší blízkosti eskaluje vážný veterinární problém s nemocemi hospodářských zvířat,“ upozornil na infekci slintavky a kulhavky v Maďarsku a na Slovensku.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že ceny potravin, alkoholu a tabáků v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,8 procenta, meziročně o 5,9 procenta. „Na scénu se vrací vaječná krize, cena vajec minulý měsíc vzrostla o 9,3 procenta. Přispělo také sezonní zdražení brambor. Obvykle přichází později, letos však do inflace zasáhlo již v březnu,“ uvedl Marek.
Pokračuje také rychlý růst cen služeb, upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Ostře sledované ceny služeb sice svůj meziroční růst zmírnily na 4,5 procenta z předchozích 4,7 procenta, tempo se ale nadále jeví jako nadměrné,“ řekl.
V nadcházejících měsících bude podle analytiků inflace rozkolísaná. „V dubnu sice asi dojde k mírnému utlumení inflace k meziročním 2,5 procenta vlivem vyšší loňské základny, poté ale čekáme její opětné mírné zvedání,“ uvedl Sobíšek.
Analytici zatím nevyčíslili, jak se v české inflaci projeví dopad cel, o jejichž zavedení rozhodl tento týden americký prezident Donald Trump. „Na jedné straně mohou vést k výkyvům kurzu koruny, zároveň ale povedou k oslabení růstu globální ekonomiky a poklesu cen některých komodit a celkový dopad na inflaci v české ekonomice tak nemusí být výrazný,“ soudí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Část analytiků se také domnívá, že údaje o březnové inflaci snižují pravděpodobnost květnového snížení úrokových sazeb. „Hodnoty inflace poblíž horního konce tolerančního pásma ČNB jí omezují prostor k brzkému uvolnění měnové politiky. Květnovému snížení repo sazby o 0,25 procentního bodu dáváme šance 50 procent a pokud k němu dojde, bude zřejmě na delší dobu poslední,“ uvedl Sobíšek.
Skeptický je ke snížení základní úrokové sazby i analytik Uniqa Václav Franče. „Současná struktura inflace nenasvědčuje tomu, že by ČNB měla v nejbližší době pokračovat ve snižování sazeb. Pauzu z minulého zasedání si zřejmě protáhne,“ řekl. ČNB koncem března nechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, na této úrovni je od počátku února.
