Aktual.: 13.11.2026 09:07
Praha – Vláda zaváděním sektorových daní podle opozičních občanských demokratů vytváří nepředvídatelné prostředí pro budoucí investice a další rozvoj ekonomiky, tím poškozuje obraz fungující země. Na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny o zavedení mimořádné daně na rafinerie to dnes uvedl předseda ODS Martin Kupka. Zvýšení daně podle něj lidé nakonec zaplatí v rostoucích cenách. Piráti podle poslankyně Venduly Svobodové obecně zdanění mimořádného zisku v krizové době neodmítají, vadí jim však navrhovaná podoba. Stejně jako Kupka a později zástupci Starostů zmínila fakt, že se daň týká jen jedné firmy a může ohrozit případné další investice do českého průmyslu.
„Podobná situace je také u výrobců elektřiny z uhlí,“ uvedla Svobodová. Piráti proto navrhují předpis rozšířit na tyto výrobce a sazbu snížit na 25 procent místo 50 procent. „Chceme, aby se vybrané peníze nerozpustily ve státním rozpočtu, ale aby se využily na kapacitní platby elektrárnám, což je nástroj na zajištění stabilních dodávek elektřiny do budoucna. Jinak tyto náklady znovu zaplatí občané ve svých účtech na elektřinu,“ řekla.
Také Starostové nevylučují možnost mimořádných daní na kompenzace nadměrných nákladů, které lidé a firmy mají. Nelze podle nich ale zdanit každého, komu se zrovna daří. Poslanec STAN Jan Papajanovský představil novinářům pozměňovací návrhy, které Starostové podají. Daň se podle nich má vztahovat i na zahraniční rafinerie, které pohonné hmoty do Česka dovážejí, a vypočítána má být podle dat z delšího období. Starostové vládu také vyzvou, aby vláda hledala evropské řešení problému. Podle toho, jestli se změnami uspějí, budou poslanci STAN o normě hlasovat. I bez opozice nicméně vláda díky většině ve Sněmovně může návrh prosadit.
Daň se bude podle předlohy uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude záviset na vývoji cen. Daň se má podle vládního návrhu vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Základ se má vypočítávat jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.
Daň dopadne jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol. O zákonu tak Kupka mluví jako o lex Orlen a v tom směru jako o nespravedlnosti. Uvedl také, že ODS chystá vlastní daňovou reformu. Kupka zdůraznil, že daně mají být předvídatelné a spravedlivé. Daň na rafinerie tyto požadavky porušuje, protože míří na jednu firmu, a nespravedlivé je i to, že v Česku se spotřebuje přibližně 60 procent doma vyrobených pohonných hmot a 40 procent se jich dováží. Na ty ale daň nedosáhne, míní.
„Česká republika to zaplatí několikrát, protože v okamžiku, kdy tímto způsobem zasáhne, omezí možnosti investovat a pro dvě české rafinerie to znamená do budoucna ztrátu konkurenceschopnosti a pochopitelně také ztrátu pracovních příležitostí. A to se dotkne logicky jak Ústeckého, tak Středočeského kraje,“ uvedl Kupka. Zavedení daně podle něj není srovnatelné s krokem minulé vlády, která zavedla daň na mimořádné zisky energetických firem, vzhledem k tehdejší situaci na trhu.
V souvislosti s úvahami vlády Andreje Babiše (ANO) o zdanění dalších hospodářských sektorů hovořil místopředseda ODS Jan Skopeček o nepředvídatelnosti a poškozování úspěšných. Poslankyně STAN Věra Kolářová mluví v souvislosti se spekulacemi o zdanění bank, pojišťoven či mobilních operátorů o další dani, a to dani z nejistoty. „Vláda za jediný týden stihla sektorovou daň ohlásit, nevyloučit, odložit, popřít a znovu oživit,“ popsala, jak se v uplynulých dnech postupně k záměru vyjadřovali koaliční lídři.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}