Aktual.: 1.10.2026 17:12
Praha – Ministerstvo práce začalo pracovat na reformě sociálních služeb a dlouhodobé péče. Připravilo 48 tezí, které mají experti do konce roku dopracovat. Počítá se se stanovením pevného podílu obcí a krajů na financování, změnou úhrad od klientů, odměnou pro pečující, poskytováním příspěvku na péči na úhradu služeb v poukázkách či se zavedením pojištění na dlouhodobou péči. Záměry dnes odpoledne na kongresu Asociace poskytovatelů sociálních služeb představil náměstek ministra práce David Pospíšil. O reformě má jednat komise, poprvé zasedala v úterý.
„Máme připraveno 48 podrobných tezí, jak reformovat sociální služby a dlouhodobou péči,“ uvedl Pospíšil. Podle něj je vedle demografického vývoje a rostoucího počtu lidí s potřebou pomoci alarmující růst nákladů. V roce 2024 příspěvek na péči mělo 423.800 osob, v polovině století by jich mohlo být 662.800. Do sociálních služeb v roce 2019 putovalo celkem 49,3 miliardy korun, loni to bylo 82,7 miliardy korun. Z toho kraje a obce minulý rok uhradily 13,8 miliardy korun. Náměstek podotkl, že některé regiony hradí víc, jiné méně. Návrh k úpravě takzvaných směrných čísel by resort chtěl mít do konce roku.
Stanovit by se pak měl dál i pevný podíl – pro kraje minimálně pět procent, pro obce nejméně dvě procenta. Podle propočtů by tak kraje letos hradily 6,8 miliardy korun a obce 6,9 miliardy korun, dohromady tedy 13,7 miliardy korun. „Volá se po spoluúčasti obcí a krajů. Povinnost uděláte jen v rámci rozpočtového určení daní. Bude to velmi kontroverzní věc, kterou chceme otevřít,“ prohlásil Pospíšil.
Upravit by se měly i úhrady od klientů. Ve službách, které by byly součástí regionální sítě, by maximální možné ceny dál určila vyhláška. Zůstala by hranice příjmu, která musí klientům po zaplacení zůstat. Domovy či pečovatelé mimo krajské sítě by si mohli účtovat smluvní cenu, u které by bylo možné meziročně jen určité navyšování. Stanovila by se buď podle nákladů, nebo podle nákladů s přiměřeným ziskem.
Zavést by se měla odměna pečujícího. Vypočítala by se jako určitý násobek životního minima. Částka by se vyčlenila z příspěvku na péči, který by se na registrované služby poskytoval v poukázkách. „Odvedená péče by byla vyfakturovaná poskytovatelem sociálních služeb, následně by došlo k proplacení,“ popsal náměstek. Podle něj by si klient vykázanou péči mohl podobně jako u zdravotních pojišťoven zkontrolovat třeba v aplikaci. Zavést by se mělo také pojištění na dlouhodobou péči, podle Pospíšila je ve hře několik variant.
Příspěvek na péči by zůstal ve čtyřech stupních podle závislosti na pomoci. U klienta by se mohl hodnotit i počet hodin a intenzita potřebné podpory.
V obcích s rozšířenou působností by mohli začít působit koordinátoři péče. Pomáhali by klientům, jejich rodinám i institucím služby zajistit a sladit. Spolupracovali by s nemocnicemi či léčebnami na návazné pomoci při pacientově propuštění.
Vzniknout by mohl národní plán investic do sociálních služeb a zařízení. Na jeho naplňování by mohl dohlížet vládní zmocněnec. Jeho funkční období by se nekrylo s obdobím vlády, bylo by šestileté. Pospíšil zmínil zapojení Národní rozvojové banky, komerčních bank i soukromého sektoru. Vytvořit by se mohly „akcelerační zóny“ s rychlejší výstavbou zařízení kvůli nedostatku péče. Nutné je změnit stavební zákon. Vytvořit by se měla i samostatná inspekce sociálních služeb po vzoru České školní inspekce, přiblížil Pospíšil.
O změnách by měla debatovat komise pro reformu, podobná dřívějším důchodovým komisím. Poprvé se sešla tento týden. Pracovní skupiny začnou jednat příští týden a do konce roku by měly 48 tezí dopracovat. Podle náměstka by první „malou novelu“ se změnami v uznávání kvalifikací měla vláda dostat do konce roku. Samotná reforma má upravit druhy služeb, standardy péče, financování i podporu pečujících. Následovat by mělo prosazení pojištění na dlouhodobou péči.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}