Aktual.: 17.07.2025 14:32
Praha – Ministerstvo zahraničí převzalo uměleckou sbírku z pozůstalosti bývalého ministra zahraničí Jana Masaryka. Obsahuje tři desítky uměleckých děl, která původně zdobila jeho londýnský byt. Státu pozůstalost darovala rodina tehdejšího Masarykova tajemníka Lumíra Soukupa. Sbírku dnes novinářům představili ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a kurátorka uměleckých sbírek ministerstva Jana Peroutková. Díla nyní podle Lipavského vyžadují restaurátorskou péči, na podzim by se měla konat jejich výstava v Toskánském paláci.
Mezi pozůstalostí je například obraz Kytice od Oskara Kokoschky. „Který měl také k rodině Masaryků velmi blízký vztah, dokonce obdržel československé občanství a za pomoci Masaryka poté utíkal po Mnichovu do Londýna,“ podotkl Lipavský. Právě úzká vazba k osobnosti Jana Masaryka, k jeho působení v Londýně a k širší Masarykovské rodině podle Peroutkové celou sbírku rozmanitých uměleckých děl spojuje. Její součástí je také obraz od Masarykova bratra Herberta, který v roce 1915 zemřel na tyfus.
„Dále akvizice obsahují známé tisky Václava Hollara Čtyři roční období, zajímavostí je drobná kresba Mikoláše Alše, která potom v akvarelu zdobí jeden ze svazků Jiráskových Starých pověstí českých,“ uvedla Peroutková. Ve sbírce jsou také historické mapy, které představují Čechy a Moravu na konci 16. století. „Přičemž mapa Moravy je jedna z prvních kartografických vyobrazení tohoto území,“ dodala kurátorka.
„My ty věci teď ještě musíme, řekněme, restaurovat, vyžadují nějakou péči. Nejsou v nejlepším možném stavu, v jakém by mohly být,“ podotkl ministr. Ambicí je, aby se na podzim konala slavnostní výstava, dodal.
Sbírku uměleckých děl z Masarykova londýnského bytu Soukup podle Lipavského zachránil za vlastní peníze v dražbě v roce 1949. Ministerstvu ji darovala jeho dcera Alena Soukupová, která žije ve Francii. Lipavský chce usilovat o to, aby se zúčastnila výstavy. Jan Masaryk Soukupovi za druhé světové války svěřil i část svého diplomatického a osobního archivu. Ten jej po celá léta pečlivě uchovával a v 90. letech věnoval Národnímu archivu v Praze.
