Close Menu
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
Trendy

Klempíř: Jednání o financování ČT a ČRo má předcházet diskuse o EMFA

16 listopadu, 2026

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

16 listopadu, 2026

Brusel schválil italské bance UniCredit záměr převzít německou Commerzbank

16 listopadu, 2026

Třešnička na dortu, radovala se Siniaková, s Townsendovou bude pokračovat

16 listopadu, 2026

Pavel jmenoval Krhuta novým šéfem vrchního soudu v Olomouci

16 listopadu, 2026
Facebook X (Twitter) Instagram
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
  • Krimi
  • Auto
  • Bydlení
  • Cestování
  • Finance
  • Kultura
  • Mobil
  • Technet
  • Zábava
  • Ukrajinská Válka
  • Volby
Webové Příběhy Zpravodaj
Banai
Domovská Stránka » Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen
Svět

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

PersonálBy Personál16 listopadu, 2026
Facebook Twitter Pinterest WhatsApp LinkedIn Email Reddit Telegram


Komerční prezentace Aktual.: 16.11.2026 13:30








Brusel – Ministři zahraničí Evropské unie schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

První schválený balíček omezujících opatření se týká 12 jednotlivců a 101 subjektů, celkem tedy 113 jmen. Důvodem pro jejich zařazení na sankční seznam je zejména jejich role v těch hospodářských odvětvích, která představují významný zdroj příjmů pro ruskou válku na Ukrajině.

Na seznamu figuruje podle prohlášení Rady EU téměř 50 ruských bank a finančních institucí. Sankce se rovněž týkají ruského internetového obchodu Wildberries, na jehož sklady ukrajinské síly opakovaně útočily. Kyjev tyto útoky vysvětlil tím, že přes sklady Wildberries dostává ruská armáda bojující proti Ukrajině součástky k dronům a další zařízení.

V rámci sankcí namířených proti ruským hybridním aktivitám EU zařadila na seznam moskevskou společnost Social Design Agency (SDA), která podle prohlášení Rady EU organizuje rozsáhlé dezinformační kampaně financované, řízené a kontrolované ruskou administrativou. Zaměřuje se mimo jiné na členské státy EU, unijní instituce a podporu Ukrajiny mezi evropskou veřejností. Na seznam přibylo také 24 jejích pracovníků a několik propagandistů, včetně ruských televizních moderátorů a bloggerů. Celkem se jedná o 30 osob a jeden subjekt.

Sankce se nově vztahují rovněž na proruskou hackerskou skupinu NoName057(16), která se hlásí k odpovědnosti za kybernetické útoky na státní instituce, kritickou infrastrukturu a soukromé společnosti na Ukrajině, v USA a v zemích EU. V Evropě útočila například na webové stránky v energetickém, finančním a dopravním sektoru, vodohospodářská zařízení nebo internetové stránky politických stran a kandidátů během voleb.

Kallasová označila ruské požadavky za záminku k pokračování války

Rusové podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska. Evropa se zároveň musí připravit na odpověď na maximalistické požadavky Moskvy.

„Příměří je nezbytný předpoklad pro zahájení jakýchkoli dalších jednání. V tuto chvíli ho však nevidíme. Naopak Rusko situace dále eskaluje,“ uvedla Kallasová. Rusové podle ní nadále útočí na infrastrukturu: železnice, mosty i energetická zařízení s cílem způsobit civilnímu obyvatelstvu co největší utrpění a přimět tak Ukrajince, aby se vzdali ještě před nadcházející krutou zimou.

Evropa má podle Kallasové vytvořenou bezpečnostní architekturu, k jejímž principům se Rusko zavázalo v řadě mezinárodních dohod, včetně Závěrečného aktu z Helsinek z roku 1975 a Budapešťského memoranda z roku 1994. „Problémem je, že Rusko tyto závazky nedodržuje. Proto potřebujeme vidět jasné ústupky z ruské strany, které zaručí, že se jimi bude řídit,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Podobně se vyjádřil i litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys. Evropské země by se podle něj neměly nechat vtáhnout do diskusí s Ruskem o budoucí podobě evropské bezpečnostní architektury, dokud nebude na Ukrajině uzavřeno příměří. „Nepotřebujeme žádnou další bezpečnostní architekturu, jednu už máme. Pravidla fungují, problém je ale v tom, že je Rusko porušuje,“ řekl Budrys novinářům. Další debata by podle něj Moskvě poskytla příležitost získat nové výhody.

Šéfka unijní diplomacie rovněž zmínila, že evropští ministři zahraničí připravili seznam maximálních požadavků, kterými chtějí odpovědět na stejně maximalistické požadavky Ruska. Moskva se podle ní snaží přenést odpovědnost za další postup v jednáních na Evropu a tvrdí, že jí Evropané nic nenabídli. „Najednou se očekává, že něco nabídneme my, přestože válku rozpoutalo Rusko. Ono je agresorem a Ukrajina obětí. Jestliže chceme dosáhnout spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině i v Evropě, potřebujeme, aby ústupky přišly z ruské strany,“ prohlásila Kallasová.

Rusové při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, které proběhly minulý týden v Abú Zabí, představili dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicích z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Rovněž žádali zákaz dalšího rozšiřování NATO a ukončení jeho vojenských aktivit ve východní Evropě. Moskva tak podle NYT v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

NATO se v roce 1997 rozšířilo o Česko, Polsko a Maďarsko. Další země střední, východní a jihovýchodní Evropy následovaly v několika dalších vlnách rozšíření.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share. Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email

Čti dál

Peskov: Rusko chce mír na staletí, proto pokračuje v operaci proti Ukrajině

Uzavření hranic s Ruskem nepřinese Estonsku nic dobrého, uvedl Kreml

Reuters: Pět zemí EU oznámí plán posílat zamítnuté žadatele o azyl do Rwandy

Kallasová označila ruské požadavky za záminku k pokračování války

Britský princ Harry navštívil Ukrajinu, setkal se zraněnými válečnými veterány

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Na Blízký východ dorazila americká letadlová loď USS Theodore Roosevelt

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Zahraniční média si všímají shromáždění na Letné na podporu ČT a ČRo

Tipy Redaktorů

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

16 listopadu, 2026

Brusel schválil italské bance UniCredit záměr převzít německou Commerzbank

16 listopadu, 2026

Třešnička na dortu, radovala se Siniaková, s Townsendovou bude pokračovat

16 listopadu, 2026

Pavel jmenoval Krhuta novým šéfem vrchního soudu v Olomouci

16 listopadu, 2026

Peskov: Rusko chce mír na staletí, proto pokračuje v operaci proti Ukrajině

16 listopadu, 2026

Poslední Zprávy

Pražská plynárenská příští rok zdraží elektřinu a plyn bez závazku

16 listopadu, 2026

Rusko se obrátilo na MOV kvůli vyloučení z MS dvacítek a chce trest pro Kanadu

16 listopadu, 2026

Česko si připomene výročí událostí listopadu 1989 a 1939

16 listopadu, 2026
Facebook X (Twitter) Pinterest TikTok Instagram
© 2026 Banai. Všechna práva vyhrazena.
  • Zásady Ochrany Soukromí
  • Pravidla a Podmínky
  • Kontakt

Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.