Mrazivé dny neznamenají konec globálního oteplování, tvrdí odborníci

„Zima letos není doposud výjimečná a zatím se nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století, a zvláště letům 1985 či 1987,“ uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR. Připomněl také, že výraznější sněhové srážky přišly až na přelomu roku, což je z pohledu klimatologie střední Evropy dost pozdě. Podle něj se zatím nezdá, že by letošní zima lámala rekordy nebo byla mimořádná.

Podobně se vyjádřil Adam Valík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). „To, že teď pár dní mrzne, rozhodně neznamená, že by skončilo globální oteplování. Je to podobné, jako když v létě je na pár dní chladněji,“ řekl. Zdůraznil, že globální oteplování neznamená, že každý rok musí být teplejší než ten předchozí. „Máme roky teplejší a roky chladnější, nicméně i přesto je v grafech průměrných ročních teplot vidět, že tato kolísání mají z dlouhodobého hlediska vzestupný trend. A to je ono globální oteplování,“ dodal.

Trnka doplnil, že zatímco v 60. letech minulého století klesala teplota pod bod mrazu v republikovém průměru během roku zhruba ve 125 dnech, v poslední dekádě to bylo méně než ve 100 dnech. A za další čtvrtstoletí se podle něj očekává pokles v průměru o dalších 20 dní. Jaké zimy jsou a budou, lze prozkoumat na webu ClimRisk.

Česko i v roce 2050 bude podle něj muset počítat s výskytem delších period mrazivého počasí a tím, že čas od času teplota klesne pod minus 20 stupňů Celsia a na horách a mrazových kotlinách při sněhové pokrývce i na nižší hodnoty. „Naše země leží relativně daleko na severu a tím pádem jsou naše zimní noci dlouhé,“ dodal.

Podle Trnky je také nutné si uvědomit, že se klimatické modely vztahují k dlouhodobému vývoji klimatu, nikoli k jednotlivým dnům či krátkým intervalům. I do budoucna proto počítají s výskytem mrazů a se střídáním chladnějších a teplejších zim, přestože celkově ubývá sněhových, mrazových a ledových dnů. Ti z Čechů, kteří nemají zimu rádi se mohou díky změně klimatu těšit tím, že jen málo zim bude tak studených, jaké byly běžné například v období let 1931 až 1960, podotkl.

Odborníci zároveň upozorňují, že změna klimatu může vést k častějším a intenzivnějším extrémním projevům počasí. „Všeobecně se předpokládá, že díky změnám klimatu jsou častější a intenzivnější extrémní projevy klimatu, jako jsou vlny veder a such, letní povodně a další,“ uvedl Valík. Podle něj se v budoucnu mohou objevit zimy, které budou mírnější, ale přesto je mohou provázet krátkodobé a velmi silné vlny mrazu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}