Aktual.: 19.03.2026 11:54
Praha – Možnost očkovat proti chřipce chce dát ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) kromě lékáren i lékařům všech odborností nebo všeobecným sestrám. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) změnu zákona podle něj připraví do června, kdy ho chce předložit k připomínkám. Řekl to na dnešním semináři ve Sněmovně. Změnu v diskusi odmítli prezident České lékařské komory Milan Kubek nebo zástupkyně Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
Očkování proti chřipce je kvůli proměně viru i vakcíny potřeba každý podzim. Aplikovat si ho nechává zhruba sedm procent populace a přibližně čtvrtina seniorů, které komplikace chřipky ohrožují podle lékařů nejvíc. Podle Vojtěcha stát přichází kvůli nemocnosti o desítky miliard korun každý rok.
Epidemiolog Petr Smejkal odhaduje, že očkování v lékárnách může zvýšit zájem u seniorů ze současné čtvrtiny třeba až na 40 procent. V zemích západní či severní Evropy se nechává proti chřipce očkovat přes 70 procent starší populace.
„Je povinností státu udělat maximum pro to, aby ke zvýšení proočkovanosti došlo,“ řekl ministr. Připomněl, že vláda má rozšíření kompetencí nelékařů i v programovém prohlášení. V koalici se ale vede kolem očkování spor, SPD kritizuje ministerskou očkovací strategii, která si dává právě vyšší proočkovanost jako hlavní cíl. Podle SPD je nepřiměřeným nátlakem na občany i lékaře.
Bývalý ministr zdravotnictví a zástupce České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula odhaduje, že z celkem 2500 lékáren v Česku by měla zájem třeba desetina. Musela by se změnit i vyhláška, podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Petra Boráně by musela být například vyhrazená v lékárně speciální místnost a lékárník by absolvoval školení.
Kritici upozorňují na možné nežádoucí účinky včetně život ohrožujících anafylaktických šoků. Ty jsou ale podle Boráně extrémně vzácné, zhruba jeden na milion aplikovaných vakcín proti chřipce. Loni podle něj byly nahlášeny tři mírnější alergické reakce na očkování proti chřipce, předloni 13 a v roce 2023 jich bylo 31.
Prezident Kubek kritizoval, že v diskusi ve Sněmovně zaznívaly jen názory na podporu očkování v lékárnách. „Situace v proočkovanosti proti chřipce je u nás katastrofální,“ řekl s tím, že indikace nebo kontraindikace očkování patří do rukou lékaře. S tím souhlasí i Claudia Ondrušová ze Společnosti všeobecného lékařství ČSL JEP. „Není ale dobře, že existují lékaři, kteří neočkují. To by se mělo legislativně řešit,“ dodala.
Rozšíření očkování mimo ordinace označil Kubek jako jeho komercionalizaci, která podle něj lidi jen odradí. „Měli bychom spíš motivovat lidi, aby chodili k praktickým lékařům a měli své praktické lékaře,“ řekl.
Zůstat by ale nemělo podle Vojtěcha jen u očkování. Lékárny by se podle něj mohly zapojit také do onkologického screeningu, konkrétně včasného odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku. V současné době si odběrovou sadu pro domácí test musí občan vyzvednout u lékaře a vzorek poté do ordinace odnést zpět.
„Uvažujeme, že by ho (lidé) dostali domů třeba od své zdravotní pojišťovny,“ řekl Vojtěch. Lékárny by pak podle něj sloužily jako odběrová místa pro vzorky. „V zemích, kde podobné opatření udělali, se jim účast ve screeningu zvýšila třeba o 20 procent,“ dodal.
Podle poslance ANO Jiřího Maška by byly další možností například měření krevního tlaku cukru nebo rizika Alzheimerovy choroby. Za výhodné to považuje zejména u lidí, kteří nechodí pravidelně k praktickému lékaři nebo ho vůbec nemají. „Po preventivním vyšetřením lékárníkem jsou pak nasměrováni k lékaři. Celé to získá smysl, pokud budou tyto výsledky jednosměrně odcházet do elektronické dokumentace,“ dodal. Její vedení ale zatím v Česku není povinné.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
