Aktual.: 23.06.2025 15:42
Praha – Skupina ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podala žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku, tedy z tzv. windfall tax. Není podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Na valné hromadě energetické skupiny to uvedl člen představenstva Martin Novák. Výše windfall tax je 60 procent nad rámec klasické sazby. ČEZ jí platí od roku 2023. S rozhodnutím ČEZ nepodat žalobu nesouhlasil na valné hromadě například minoritní akcionář a kritik skupiny Michal Šnobr. Podle toho by měl otázku legálnosti daně řešit soud, a skupina by tak měla žalobu podat.
Skupina ČEZ loni podle Nováka odvedla státu na windfall tax 30 miliard korun, tedy stejně jako za rok 2023. Rezerva na platbu činila 32,1 miliardy korun a skupina tak očekává doplatek ve výši 2,1 miliardy Kč. Za dvě čtvrtletí letošního roku na zálohách na daň zaplatil ČEZ 15 miliard korun a na další pololetí předpokládá, že zaplatí 16 miliard Kč.
„Aktuálně neexistuje dostatek přesvědčivých právních argumentů, na jejich základech by ČEZ mohla úspěšně zpochybnit soulad právní úpravy daně a odvodu, či kombinace těchto opatření, s ústavním pořádkem České republiky. Od doby, kdy jsme uzavřeli, že není dost přesvědčivých argumentů k tomu, abychom se proti dani kvalifikovaně vymezili, jsme nezaznamenali žádnou relevantní změnu právních poměrů, která by vedla k přehodnocení našeho stanoviska,“ řekl Novák.
Podle Šnobra je ale ze zákona povinností skupiny žalobu podat. Právní analýzy, které si ČEZ nechal vypracovat, pak podle něj nejsou relevantní. „Žijeme v právním státě a čekáme, jak věci vyřeší nezávislé soudy v ČR. To, jestli je to protiprávní na ústavní úrovni, nebo jestli jsou diskriminováni minoritní akcionáři, nemůžete posuzovat vy, jako členové představenstva. Vytváříte tady s jedním 70procentním akcionářem (státem) v podstatě holport, kde máte společný zájem na diskriminaci minoritních akcionářů,“ uvedl v protestní řeči proti Novákově vyjádření Šnobr.
ČEZ je největší energetická firma v Česku, jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Za celý loňský rok vydělal 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA) na 137,5 miliardy korun. Oproti předloňsku naopak klesl očištěný čistý zisk, který je klíčový pro výši dividendy. Ten loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.
Valná hromada ČEZ dnes rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Představenstvo společnosti na jaře navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 47 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 25,3 miliardy korun. V případě schválení návrhu ČEZ by stát jako většinový akcionář měl dostat přes 17,6 miliardy Kč. Rozhodující slovo bude mít valná hromada.
