Aktual.: 16.10.2026 05:58
Brusel – Unijní prezidenti a premiéři budou dnes během druhého dne summitu EU v Bruselu diskutovat nejprve o situaci na Ukrajině a rovněž ruských hybridních útocích v Evropě, následně pak o migraci, bezpečnosti, obraně a dění na Blízkém východě. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš.
Summit by měl diskutovat o další podpoře Ukrajiny před blížící se zimou, která bude podle mnohých nejhorší od začátku ruské agrese v únoru 2022. Představitelé zejména pobaltských zemí vyzvali již ve čtvrtek k zesílení tlaku na Rusko a rovněž i k zákazu vydávání ruských turistických víz. Státy se budou rovněž zabývat dalšími finančními potřebami Ukrajiny. Švédsko, Polsko, Nizozemsko a Španělsko v nedávném dopise představitelům unijní exekutivy znovu otevřely téma využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu. Belgie, kde se většina těchto aktiv nachází, zatím svůj odmítavý postoj k jejich uvolnění nezměnila.
Lídři by se měli zabývat také postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se minulý týden dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na dodávkách více než 300.000 tun ruské nafty na americký a světový trh, přičemž v dalších měsících mají následovat další dodávky. Trumpovo rozhodnutí vyvolalo kritiku na Ukrajině i v mnohých dalších evropských zemích. „Evropská rada lituje rozhodnutí Spojených států dočasně pozastavit sankce na ruskou naftu,“ stojí nově v poslední verzi závěrů, které má ČTK k dispozici.
Trumpova dohoda s Putinem o dodávkách ruské nafty není dobrá zpráva, Evropa musí konečně nějakým způsobem reagovat a říct, co vlastně chce, uvedl již ve čtvrtek v Bruselu český premiér Andrej Babiš. Zopakoval, že je zvědavý na reakci evropských lídrů. „Sílí hlasy, že Evropa by se měla nějakým způsobem angažovat. Trump mluví s Putinem běžně. My jsme úplně out,“ prohlásil předseda české vlády.
Posledními tématy dnešního jednání budou migrace a následně obrana a bezpečnost. Očekává se, že mezi státníky bude zejména rezonovat nedávná migrační krize ve španělské exklávě Ceuta. Ještě před summitem se český premiér rovněž zúčastní takzvané migrační snídaně, což je tradiční akce zemí zastávajících podobné postoje ke zpřísnění migrační politiky EU tentokrát pořádaná Itálií společně s Dánskem a Nizozemskem.
EU má přestat vydávat víza ruským občanům, požadují premiéři pobaltských států
Země Evropské unie by měly přestat vydávat víza ruským občanům, uvedl dnes před začátkem summitu EU v Bruselu estonský premiér Kristen Michal. K výzvě se připojil i jeho lotyšský kolega Andris Kulbergs. Podle něj budou podobné útoky, jako byl ten v Lipsku, pokračovat, pokud Evropané umožní ruským občanům volně cestovat po kontinentu.
„Ukrajina potřebuje naši plnou podporu, musíme zastavit vydávání víz Rusům, nechcete je u vás doma,“ řekl estonský premiér novinářům. Předseda lotyšské vlády zdůraznil rovněž i potřebu důslednějšího vymáhání sankcí, nejen jejich zavádění. „Nesynchronizovali jsme sankce na některé produkty, které tak končí v rukou Rusů a oni tak mohou neustále vyrábět zbraně,“ řekl Kulbergs.
Zákaz vydávání turistických víz ruským občanům prosazuje rovněž i finský premiér Petteri Orpo. Návrh odůvodňuje právě obavami ze sabotáží, které Rusko podniká proti Západu, aby oslabilo podporu Ukrajiny, bránící se pátým rokem ruské invazi.
Jedenáct evropských zemí včetně České republiky již v červnu požádalo Evropskou komisi, aby zpřísnila vydávání schengenských víz ruským občanům. Dopis, který zástupci států poslali šéfce unijní diplomacie Kaje Kallasové a eurokomisaři pro migraci Magnusi Brunnerovi, za Česko podepsali ministr zahraničí Petr Macinka a ministr vnitra Lubomír Metnar.
Kromě Česka dopis podepsalo i Švédsko, Polsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a dále dvě země mimo EU – Norsko a Island. Evropa podle těchto států potřebuje „jednotný a koordinovaný přístup“, jinak sankce nemají smysluplný dopad na ruský stát a společnost.
Podle statistik uvedených v dopise bylo ruským občanům v roce 2025 vydáno 477.878 schengenských víz pro turistické účely. Významnou část z nich přitom tvořila víza pro více vstupů.
Vydávání víz je v pravomoci jednotlivých členských zemí. Některé usilují o úplný zákaz vstupu ruských občanů do EU, což ale vyžaduje souhlas kvalifikované většiny států.
Většina unijních zemí na hranicích s Ruskem nebo v jeho blízkosti již vydávání víz výrazně omezila. Polsko, pobaltské státy, Česko a Finsko svým východním sousedům z velké části zavřely dveře. Naopak státy, které se spoléhají na příliv ruských turistů během léta, jako je Itálie, Španělsko, Řecko a Francie, stejně jako za vlády maďarského premiéra Viktora Orbána ke Kremlu vstřícné Maďarsko, byly v udělování víz relativně liberální i navzdory rusko-ukrajinské válce.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}