Aktual.: 24.09.2025 18:50
Praha – K výročí 900 let od úmrtí kronikáře Kosmase pořádá Národní knihovna v pražském Klementinu ojedinělou výstavu. Obsahuje ruční opisy Kosmovy kroniky. Dohromady se vystavují vůbec poprvé. Rukopisy z 12. až 17. století zapůjčily různé evropské knihovny, které je vlastní. Originály mohou zájemci vidět po dobu čtyř týdnů, od čtvrtka 25. září do čtvrtka 23. října. Pořadatelé dnes expozici včetně nejstaršího Lipského rukopisu s vyobrazením samotného Kosmase a nově ve fondech Národní knihovny objeveného raně barokního Šternberského rukopisu představili novinářům.
Kosmas, který se podle vlastního záznamu narodil v roce 1045, latinskou kroniku začal psát na konci druhého desetiletí 12. století, když mu bylo skoro 80 let. Byl děkanem pražské svatovítské kapituly. Kroniku tvořil do své smrti v říjnu 1125. Nazval ji Chronica Boemorum, což je v přesném překladu Kronika Čechů. Její originál není podle odborníků znám.
Kosmas zachytil ústně podávané příběhy včetně mytických počátků, tedy příchodu Čechů do nové vlasti. Pokračoval až do své současnosti, věnoval se vládnoucímu rodu Přemyslovců, jeho politické moci a také šíření křesťanství s dějinami církve.
Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je kronika klíčovým textem, který pomohl zformovat národní identitu. „Jako učitel dějepisu dobře vím, jak silný vliv mohou mít taková díla na studenty. Otevírají jim porozumění minulosti a zároveň vztah k vlastní zemi,“ řekl dnes Baxa. „Kosmas byl cenným zdrojem informací pro své následovníky,“ doplnil ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn. Podle ředitele historických a hudebních fondů Národní knihovny Tomáše Klimka mohla Kosmase k psaní kroniky přimět jeho turbulentní doba, sám zažil dva úspěšné atentáty na panovníky.
Kronika se těšila zájmu ve středověku i raném novověku, o čemž svědčí různé ruční opisy, které se mezi sebou liší. Mají knižní podobu, některé také ilustrace. Nejstarší je Lipský rukopis z konce 12. století s vyobrazením Kosmy. Do Prahy ho zapůjčila ho lipská univerzitní knihovna.
Knihovna pražského Národního muzea poskytla pro výstavu Budyšínský rukopis z přelomu 12. a 13. století. Podle historiků jde o nejdůležitější opis, který se stal základem pro historické interpretace. Ze stejné knihovny je rukopis, který patrně vznikl v 15. století v pražském klášteře křížovníků s červenou hvězdou a byl roku 1840 objeven v Českých Budějovicích.
Rakouská národní knihovna zapůjčila Vídeňský rukopis, který vznikl ve 13. století. Naopak Stockholmský rukopis, součást Codexu Gigas, neboli Ďáblovy bible, vystavuje Klementinum jako maketu. Originál tentokrát zůstal ve Švédsku. V 17. století vznikl záhadný opis Codexu Gigas, který dorazil z Vídně.
Rukopis pražské kapituly z první poloviny 14. století obsahuje vedle Kosmovy kroniky také další písemné záznamy. Zapůjčila ho Metropolitní kapitula sv. Víta. Archiv města Brna poskytl rukopis z benediktinského kláštera v Třebíči z poloviny 15. století. Bavorská státní knihovna v Mnichově zapůjčila zhruba stejně starý rukopis s dodatkem o založení vyšehradské kapituly sv. Petra a Pavla. Mladší rukopisy pocházejí z vlastnictví rodu Fürstenberků, Lobkowiczů a také z Břevnova.
Mladší je také nově objevený Šternberský rukopis. Podle pracovníka oddělení rukopisů Národní knihovny Michaela Lužného ho loni objevila kodikoložka Milada Svobodová, obsahuje chronologické seznamy českých knížat i kritické poznámky. V nečitelném stavu po bombardování Drážďan za druhé světové války se do dnešní doby dochoval tamní rukopis. „Jeden rukopis vzal za své v roce 1870 při obléhání Štrasburk,“ řekl Lužný.
Kosmas zemřel 21. října 1125. Byl prvním, kdo se pokusil zachytit v psané podobě české dějiny. Nejvlivnější verzi Kosmovy kroniky zpracoval Alois Jirásek. Východiskem pro historická bádání je stále překlad Karla Hrdiny z roku 1929.
