Aktual.: 18.11.2026 11:31
Praha – Nároky nynějších a budoucích důchodců na penze v Česku loni stouply z předloňských zhruba 280 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 309,1 procenta HDP. Vůbec poprvé tak přesáhly trojnásobek ročního výkonu české ekonomiky. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Celková hodnota penzijních nároků vzrostla z 22,5 bilionu korun ke konci roku 2024 na loňských 26,4 bilionu.
Statistici modelují podle výše průměrných penzí a jejich valorizací hodnotu tzv. penzijních nároků, které je potřeba pokrýt do konce života daného člověka. Vycházejí z počtu nynějších penzistů i z projekcí vývoje možného počtu budoucích důchodců. V potaz berou obyvatele nad 20 let. Předpokládají, že už mohou platit odvody. Na meziroční nárůst podílu nároků na HDP v roce 2025 mělo podle statistiků vliv hlavně zvýšení jejich nominální hodnoty. Meziročně ale vzrostl také HDP, což nárůst podílu penzijních nároků na výkonu ekonomiky zmírnilo.
Naprostá většina nároků – přes 25,8 bilionu – připadá na první pilíř důchodového systému, tedy povinné odvody. „Zhruba 64 procent představují nároky ekonomicky aktivních obyvatel, zbytek připadá na současné důchodce,“ sdělila Daniela Strnadová z odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Penzijní nároky třetího důchodového pilíře, tedy dobrovolného spoření či připojištění, představovaly ke konci loňského roku pouze 2,4 procenta celkové hodnoty penzijních nároků.
Největší část penzijních nároků prvního pilíře připadá na starobní důchody, loni to bylo 77 procent z celkové hodnoty. Na invalidní důchody připadalo 12 procent a na pozůstalostní a sirotčí důchody 11 procent.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}