Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala podle šéfa BIS dobrý signál

„K vojenskému útoku proti Íránu došlo až po mnoha pokusech o mírové řešení situace. Zpravodajské služby USA a Izraele opakovaně varovaly, že Írán může být již poměrně blízko výrobě jaderné zbraně a všichni asi chápeme, že něco takového by zásadním způsobem změnilo poměr sil v regionu,“ řekl Koudelka. Znamenalo by to životní hrozbu pro Izrael, ale také pro mnohé arabské sousedy Íránu, dodal.

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má značný dopad na světovou energetickou bezpečnost a ukazuje, na co by si troufnul Írán, pokud by byl vyzbrojený a posílený jadernou zbraní, konstatoval Koudelka. „Tedy americký zásah bychom měli chápat právě v těchto závažných souvislostech,“ uvedl.

Mezi západními spojenci je podle Koudelky existenčně nutná co nejužší spolupráce. „Pak nikoho z nás nemůže uklidnit nesoulad, který konflikt mezi USA a Íránem přinesl v podobě poněkud nejednotného přístupu členských zemí NATO. Za současné globální bezpečnostní situace to nevyslalo zrovna pozitivní signál o společné síle a jednotě a já to považuji za chybu,“ dodal.

V tomto kontextu považuje za správné, že Česko nabídlo pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to bude ve chvíli, kdy se tam situace zklidní. „Není vůbec podstatné, že jde o pomoc více méně symbolickou, my jsme se tím postavili na stranu našeho nejsilnějšího spojence, kterému jsme zároveň vyslali signál, že i my v Evropě očekáváme, že se Spojenými státy můžeme nadále počítat, a to Američané vnímají velmi citlivě a nezapomenou to,“ uvedl šéf kontrarozvědky.

Írán podle Koudelky stojí za vážnými kyberútoky a za dlouhodobou masivní vlivovou a dezinformační kampaní proti Izraeli. „Cílí na část veřejnosti v zemích Evropy a USA a je jednou z příčin velkých protiizraelských protestů a demonstrací, kterých jsme svědky. Je to také jeden z impulsů pro nárůst levicového propalestinského hnutí v mnoha evropských zemích včetně ČR,“ dodal Koudelka.

V Česku tento jev vygradoval v březnu do podoby žhářského útoku na halu zbrojní firmy LPP Holding v Pardubicích. Požár způsobil škody za stovky milionů korun. „Jde o jev, který, pokud ho nedokážeme zastavit včas, má potenciál v budoucnu přerůst ve vznik levicových teroristických skupin, tak jak si to pamatujeme ze 70. a 80. let (20. století) v západní Evropě,“ varoval.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}