Aktual.: 4.10.2026 14:25
Kyjev – Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Podle agentury Reuters to oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním. Rusko pohrozilo vystupňováním úderů na Ukrajinu v reakci na Zelenského výroky.
O německé pomoci za více než 1,3 miliardy eur na síti X informoval i Zelenskyj. „Součástí jsou zbraně, které nám nyní pomohou, ale také podpora energetického sektoru před nadcházející zimou,“ napsal prezident. „Děkuji, Německo. Děkuji, Friedrichu. Děkuji celé Evropě, že stojí za Ukrajinou a pomáhá nám chránit lidské životy,“ dodal ukrajinský prezident.
Zelenskyj s Merzem hovořili o zbrojních dodávkách i o energetice, což je pro Ukrajinu během zimy klíčová otázka, neboť Rusko pravidelně útočí na rozvody elektřiny, tepla i plynu. Ukrajinské ministerstvo energetiky podle Reuters sdělilo, že věci se věnovali i ministři energetiky obou zemí: Katherina Reicheová, která kancléře do Kyjeva doprovázela, s Denysem Šmyhalem. Oba projednávali možnosti dodávek zkapalněné zemního plynu (LNG) na Ukrajinu prostřednictvím německé infrastruktury a o zapojení evropských společností do provozu ukrajinských úložišť plynu. Ukrajina už dříve projevila zájem o zvýšení dovozu LNG a Evropě nabídla možnost skladování plynu v ukrajinských podzemních zásobnících.
Během Merzovy návštěvy Kyjeva, kam ho doprovázeli zástupci německých společností, udeřilo Rusko v ukrajinské metropoli znovu na Severní most. Tento útok Merz zmínil, když podle Reuters řekl, že jeho cesta na Ukrajinu ukazuje to, že se nenechá zastrašit ani náletem dronů.
Merz rovněž řekl, že i Německo čelí dronovým incidentům. Německo nedávno obvinilo Rusko ze srpnového hybridního útoku na letiště Lipsko/Halle, kde jeden ze zaměstnanců poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou. Moskva toto obvinění odmítla. Německo v reakci na incident rozhodlo mimo jiné o uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a vypovězení smlouvy kulturnímu institutu Ruský dům v Berlíně. Podle kritiků totiž dlouho nesloužil umělcům, ale špionům. Rusko v odvetě nařídilo uzavřít německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku.
Merz řekl, že ruské útoky na Německo nepřestanou, i kdyby Berlín zastavil pomoc napadené Ukrajině. Řekl, že Ukrajina i Německo ale činí vše, aby se Evropa zapojila do diplomatického procesu vedoucího k ukončení války.
Zatímco Ukrajina v minulosti opakovaně navrhovala okamžité zastavení všech bojů a jednání, Rusko případné příměří spojuje s řadou podmínek. Požaduje například mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území a rovněž trvá na předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala obsadit. Moskva také požaduje jednat o základních příčinách konfliktu – mezi nimi Rusko uvádí záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
Rusko hrozí vystupňováním úderů na Ukrajinu v reakci na výroky Zelenského
Moskva – Rusko vystupňuje údery na cíle v Kyjevě a dalších oblastech Ukrajiny v návaznosti na nedávné výroky ukrajinského prezidenta Zelenského, uvedlo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters zveřejněném v sobotu uvedl, že Ukrajina zintenzivní útoky na ruské ropné rafinerie v odpovědi na novou strategii ruských vzdušných útoků, které mají za cíl přinutit obyvatele opustit Kyjev a další velká města.
„V návaznosti na prohlášení Zelenského dojde k zintenzivnění úderů ruských ozbrojených sil na vojenská a průmyslová zařízení a související infrastrukturu v Kyjevě a v dalších regionech Ukrajiny,“ uvedlo podle agentury AFP ruské ministerstvo obrany v prohlášení.
Zelenskyj předtím uvedl, že Kyjev odpoví na ruské útoky na civilní cíle údery na rafinerie. „Viděli jsme dokumenty a víme, že jim umožňují útočit na infrastrukturu, logistiku, silnice, školy, nemocnice, aby se zvýšil tlak na lidi, aby opustili hlavní město a aby odešli z dalších měst,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s Reuters. „To je cílem této operace,“ uvedl. Dodal, že Ukrajina nebude reagovat útočením na civilní cíle.
Ukrajinští i evropští bezpečnostní činitelé už před dnešním prohlášením ruského ministerstva obrany předpokládali, že intenzivnější ruské útoky budou mířit nejen na Kyjev, Charkov či Oděsu, ale i na západoukrajinský Lvov, který je v blízkosti hranic s Polskem důležitou dopravní křižovatkou. Ukrajinští představitelé také uvedli, že Moskva hodlá útočit i na jaderná zařízení a odpojit je tak od energetické sítě. Cílem je přinutit Kyjev, aby se na počátku roku 2027 podrobil ruským požadavkům.
Ukrajina již nyní podniká útoky v hloubce ruského území na rafinerie. Tyto útoky, které Ukrajina zdůvodňuje jako snahu zbavit Rusko příjmů k financování války, způsobily na řadě míst Ruské federace nedostatek pohonných hmot.
Ukrajina pátým rokem čelí rozsáhlé ruské invazi. Součástí bojů jsou i časté vzdušné údery, které v poslední době obě strany zintenzivnily. Moskva a Kyjev tvrdí, že se zaměřují na vojenské objekty nepřítele, na jeho energetickou infrastrukturu nebo další cíle související s vedením války, ale při útocích umírají i civilisté – podle dostupných informací hlavně na ukrajinské straně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}