Aktual.: 28.11.2025 15:28
Berlín – Německý Spolkový sněm dnes schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Vyčlenila také peníze na rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), což je o deset procent více než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Loni v listopadu se rozpadla vláda kancléře Olafa Scholze, nový kabinet kancléře Friedricha Merze vznikl v květnu. Návrh rozpočtu na příští rok vláda přijala na konci července. Poslanci jej dnes schválili poměrem hlasů 322 pro a 252 proti.
Největší kapitolou je rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, a to především proto, že německá vláda vydává stále více peněz na důchody. Největší investice má v plánu ministerstvo dopravy. K téměř 14 miliardám z jádrového rozpočtu může přidat ještě 21 miliard eur ze zvláštního investičního fondu. Peníze mají jít na opravu silnic, železnic či mostů.
Klíčovou kapitolou rozpočtu na příští rok je také obrana. Výdaje činí v návrhu 108,2 miliardy eur, a jsou tak podle agentury DPA nejvyšší od konce studené války. Značná část bude financovaná z půjček. Umožní to zvláštní fond, který vznikl po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, a také reforma takzvané dluhové brzdy, na které se letos dohodly strany současné koaliční vlády: konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Cílem změny v tomto ústavním opatření bylo zajistit dostatek peněz pro armádu. Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Merzova vláda chce neobvykle velkou část výdajů pokrýt z půjček. Jen v jádrovém rozpočtu to bude 97,9 miliardy eur, k tomu přibudou půjčky do zvláštních fondů na obranné výdaje a investice. Celkem se bude jednat o půjčky za 180 miliard eur. Je to více než trojnásobek půjček v posledním rozpočtu předchozí vlády na rok 2024.
Po schválení rozpočtů na letošní a příští rok se nyní pozornost upře k rozpočtu na rok 2027, na kterém ministerstvo financí už pracuje. V něm zatím podle posledních odhadů chybí 22 až 23 miliard eur. Vláda proto bude muset přijít s řešením v podobě úsporných opatření, ve hře je také zvyšování daní. Návrh, jak postupovat, chtějí předsedové vládních stran, kancléř Merz za CDU, bavorský premiér Markus Söder za CSU a ministr financí Lars Klingbeil za SPD, předložit na přelomu roku. „Rozpočty na rok ’25 a ’26 to byly takové rozcvičky,“ uvedl v úterý ve Spolkovém sněmu Klingbeil. „Ty opravdu velké výzvy přijdou s rozpočty na roky ’27 a ’28,“ dodal.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles – na vině jsou podle odborníků strukturální problémy německého hospodářství, vysoké ceny energií, přebujelá byrokracie či konkurence asijských trhů, především Číny. V poslední době navíc export německého zboží brzdí vysoká cla na dovoz do Spojených států.
Pět předních německých hospodářských institutů na konci září odhadlo, že se HDP zvýší v letošním roce o 0,2 procenta a v roce příštím o 1,3 procenta. Vládní výhled zveřejněný začátkem října se s prognózou institutů shoduje. V prvním letošním čtvrtletí vzrostl německý HDP o 0,3 procenta, v druhém se snížil o 0,2 procenta a ve třetím německá ekonomika stagnovala.