Aktual.: 24.09.2025 17:15
Praha/Brno – Nemocnost lidí v produktivním věku přinesla loni ztrátu produktivity v hodnotě 263 miliard korun. Největší je ztráta ve zpracovatelském průmyslu, a to více než 87 miliard korun. Největší podíl produkce však nemocnost odčerpává v administrativě. Vyplývá to z analýzy, kterou publikoval Institut pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně (MUNI).
„Česká ekonomika přišla vloni o částku srovnatelnou se schodkem státního rozpočtu, a to kvůli pracovní neschopnosti obyvatel v produktivním věku,“ uvedl k tomu na sociální sítí X ředitel institutu Jakub Hlávka. „Nejedná se pouze o problém nákladů na nemocenské či na zdravotní výdaje, ale i o ztracenou produktivitu v české ekonomice ve výši jednotek procent HDP,“ dodal.
Ve zpracovatelském průmyslu, kam patří například automobilová výroba, strojírenství, chemická výroba, potravinářství nebo hutnictví, vyčíslili autoři studie loňskou ztrátu na 87,4 miliardy korun. Ve velkoobchodu a maloobchodu je odhadovaná částka 24,7 miliardy korun, ve zdravotnictví 19 miliard Kč a v administrativě ve veřejném i soukromém sektoru 11,6 miliardy korun, což znamená asi 11 procent produkce oboru.
Ze skupiny nemocí tvoří největší ztráty nemoci pohybového aparátu (76,2 mld. Kč). „Přestože u těchto onemocnění vidíme pozitivní vývoj, jejich dominantní postavení představuje strategickou výzvu pro stárnoucí českou populaci. S rostoucím věkem odchodu do důchodu se totiž jedná o diagnózy, jejichž prevalence a ekonomický dopad bude pravděpodobně narůstat, a včasná prevence je proto klíčová pro budoucí udržitelnost pracovní síly,“ píše se ve studii.
Nemoci dýchací soustavy loni vedly ke ztrátě přes 41 miliard korun, více než 34 miliard Kč loni stály úrazy a otravy, duševní nemoci téměř 16 miliard korun, nemoci trávicí soustavy nebo srdeční a cévní po 12 miliardách Kč a rakovina necelých deset miliard korun.
V roce 2024 bylo v ČR 4,669 milionu zaměstnanců. Ztracenou produktivitu autoři vyčíslili z odhadu průměrné denní produktivity a počtu prostonaných dní. Denní produktivita činila loni podle nich průměrně 4675 korun na pracovníka a den, nejvyšší byla v oboru nemovitostí a nejnižší v pohostinství. Jako limity studie autoři uvádějí například to, že nemůže zohlednit, pokud v práci za absentujícího pracovníka zastupuje kolega. Neumí podle nich ani postihnout situaci, kdy nemocný pracovník sice je v práci, ale jeho výkon je omezený. Proto odhady považují za spíše konzervativní.
Velký potenciál vidí autoři studie v prevenci onemocnění. „Z analýzy vyplývá, že se prostor pro prevenci otevírá spíše v kategorii nemocí než úrazů. Investice do preventivních opatření, například u infekčních onemocnění dýchacích cest, mohou přinést nejen zdravotní, ale i ekonomické benefity“ uvedli autoři.
Odhadované ztráty způsobené chřipkou a zápaly plic jsou podle nich 4,8 miliardy Kč, což by převýšilo náklady na očkování všech ekonomicky aktivních obyvatel. Podle informací, které uvedlo ministerstvo zdravotnictví na úterní tiskové konferenci, ročně s chřipkou stoná asi 100.000 lidí, průměrně 13 dní. Prevencí, zejména očkováním, lze podle něj zabránit více než 500.000 dní pracovní neschopnosti.
