Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává trestná, ÚS odmítl výtky senátorů

Neoprávněná činnost pro cizí moc se vztahuje na ty, kteří pracují pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. V případě odsouzení za tento trestný čin hrozí v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté.

„Jsou-li odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům. Přezkoumávaná skutková podstata může sloužit i tomuto účelu,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové, k němuž nebyla žádná odlišná stanoviska. Soudkyně zdůraznila, že právní úprava nesmí omezit svobodu projevu. „Není možné používat tu skutkovou podstatu jako nějaký žolík nebo bianco šek pro potírání nebo boj s nepříznivými nebo nevyhovujícími politickými názory a projevy,“ řekla novinářům Dolanská Bányaiová.

Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je právní úprava neurčitá a obecně formulovaná. Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová za navrhovatele stížnosti řekla novinářům, že nadále s odkazem na některé právníky trvá na tom, že formulace trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc je formulována vágně a je zneužitelná.

Soud se konkrétně zabýval dvěma částmi takzvaného lex Ukrajina VII, což je novela upravující některá opatření související s ruskou invazí na Ukrajinu. Na základě pozměňovacího návrhu poslanců, mezi kterými byl i tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), se součástí novely staly i změny v trestním zákoníku a trestním řádu, zejména pak zavedení neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu.

Podle senátorů šlo navíc o neústavní přílepek, který nesouvisel s obsahem a smyslem novely. S tím ale ÚS nesouhlasil. „Podle ÚS lze najít vztah účelu pozměňovacího návrhu a účelu původního návrhu zákona právě v potřebě reagovat na bezpečnostní krizi vyvolanou invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny. Ani skutečnost, že jde o obecnou skutkovou podstatu trestného činu nemířící pouze na Ruskou federaci, tento vztah nevyvrací,“ stojí v nálezu.

Soud se konkrétně zabýval dvěma částmi takzvaného lex Ukrajina VII, což je novela upravující některá opatření související s ruskou invazí na Ukrajinu. Na základě pozměňovacího návrhu poslanců, mezi kterými byl i tehdejší ministr Rakušan, se součástí novely staly i změny v trestním zákoníku a trestním řádu, zejména pak zavedení neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu.

Rakušan dnes ocenil, že paragraf prošel testem ústavnosti. Snahy o jeho zrušení vnímá jako podrývání strategické bezpečnosti Česka v době zuřící hybridní války. Také bývalý premiér Petr Fiala (ODS) poukázal na to, že soud dal za pravdu jeho bývalému kabinetu. „Obzvláště jsem rád, že soud vyzdvihl ‚důležitost principu bránící se demokracie‘,“ sdělil Fiala ČTK. „Trvám na tom, že i dle informací bezpečnostních složek je nezbytný k tomu, abychom dokázali postihovat takové chování, které je přímou hrozbou pro naši bezpečnost a bylo dosud nepostižitelné,“ uvedl.

Schillerová řekla, že je nutné se nejdříve s rozhodnutím seznámit podrobně. „Budeme se o tom bavit jak na koaliční radě, tak na vládě, nebudu předjímat další postup,“ odpověděla na dotaz, jak kabinet na rozhodnutí zareaguje. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček je pro upřesnění ustanovení tak, aby ho nešlo zneužít proti politickým oponentům. „ÚS odkazuje na to, že se excesy vyřeší u soudů. Rozumnější bude předejít excesům novelou, a nevinné tak ušetřit od zatěžujícího soudního řízení,“ míní. Podle místopředsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD) soud legitimizoval přílepky k zákonům. „A vrátil ČR do 50. let minulého století, konkrétně zabezpečí opakování podobných procesů, jako byl veden proti Miladě Horákové,“ napsal Koten ČTK.

Neoprávněná činnost pro cizí moc se do trestního zákoníku dostala i kvůli porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, Ústavní soud (ÚS) v tom však neviděl důvod k zásahu. Tehdejší sněmovní většina čelila opozičním obstrukcím, a proto předčasně ukončila rozpravu ve třetím čtení a zařadila hlasování o návrhu na pevně stanovený čas. Postup většiny v daném případě podle soudkyně zpravodajky „nedosahoval parametrů protiústavnosti“.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) považuje závěr ÚS, že proces přijetí zákona nebyl bezvadný, za špatnou zprávu pro veřejnost. „Skutečnost, že tehdejší vládní koalice postupovala u prosazení takto zásadního zákona nevhodným způsobem, není důvod k oslavě. Osobně dávám přednost transparentnímu legislativnímu procesu, který nebude rozdělovat společnost tak, jak to předvedla minulá vláda,“ uvedl Metnar na síti X.

Letos v lednu policie zadržela člověka podezřelého ze špionáže pro Čínu. Byl obviněn právě z neoprávněné činnosti pro cizí moc. „Pro mě je to jednoznačně důkazem, že loni přijatý zákon, který stanovil práci pro cizí moc jako trestný čin, má svoje opodstatnění. A že tyto hrozby nesmíme podceňovat,“ řekl k události prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že změna zákona teď není na stole a vládní koalice ji neřeší.

ÚS: Porušení jednacího řádu Sněmovny není vždy důvodem ke zrušení zákona

Neoprávněná činnost pro cizí moc se do trestního zákoníku dostala i kvůli porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, Ústavní soud (ÚS) v tom však neviděl důvod k zásahu. Tehdejší sněmovní většina čelila opozičním obstrukcím, a proto předčasně ukončila rozpravu ve třetím čtení a zařadila hlasování o návrhu na pevně stanovený čas. Postup většiny v daném případě podle soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové „nedosahoval parametrů protiústavnosti“.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) považuje závěr ÚS, že proces přijetí zákona nebyl bezvadný, za špatnou zprávu pro veřejnost. „Skutečnost, že tehdejší vládní koalice postupovala u prosazení takto zásadního zákona nevhodným způsobem, není důvod k oslavě. Osobně dávám přednost transparentnímu legislativnímu procesu, který nebude rozdělovat společnost tak, jak to předvedla minulá vláda,“ uvedl Metnar na síti X.

Zrušení nového trestného činu neúspěšně navrhovala skupina 24 senátorů. Obávají se zneužití skutkové podstaty a kritizovali proceduru přijetí. „Ani na legislativním procesu nelze tu novelu zrušit,“ uvedla Dolanská Bányaiová.

Už dříve, například v nálezu k předčasným důchodům, ústavní soudci uvedli, že porušení jednacího řádu Sněmovny není automaticky důvodem ke zrušení takto schváleného zákona. Nechtějí poskytovat sněmovní menšině ochranu v případech, kdy jednací řád zneužívá k obstrukcím. Jinak by většina neměla šanci prosadit svou vůli, která je odrazem volebního výsledku.

Podmínkou je to, aby diskuse ve Sněmovně byla dostatečně dlouhá a důkladná a aby se opoziční poslanci mohli vyjádřit, což podle dnešního nálezu platilo i při projednávání neoprávněné činnosti pro cizí moc. Opoziční poslanci opakovaně vystupovali, například nynější premiér Andrej Babiš (ANO) měl dva přibližně hodinové projevy. „Přinejmenším některé z těchto projevů lze vyhodnotit jako obstrukční,“ stojí v nálezu.

Jednací řád Sněmovny, k jehož úpravě ÚS opakovaně vybízí, neumožňoval za daných okolností dospět přiměřeně rychle k výsledku. „Přijetí procedurálního návrhu o pevném času hlasování a následné ukončení rozpravy bylo v tomto kontextu minimálním zásahem do ústavních principů rovnosti členů Parlamentu jako reprezentantů lidu a jejich oprávnění účastnit se sněmovní rozpravy,“ rozhodl ÚS.

Opozice je spokojená s tím, že ÚS nezrušil trestnost činnosti pro cizí moc

Opoziční politici jsou spokojení s rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), podle kterého neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření zaslaném ČTK ocenil, že soud dal za pravdu jeho bývalému kabinetu. Současná vláda, která v programovém prohlášení slibuje ustanovení zrušit, se podle vicepremiérky Aleny Schillerové (ANO) s rozhodnutím seznámí a probere ho na koaliční radě i na jednání vlády.

Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová za navrhovatele stížnosti řekla novinářům, že rozhodnutí ÚS respektuje. Nadále ale s odkazem na některé právníky trvá na tom, že formulace trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc je formulována vágně a je zneužitelná. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra obecně poznamenal, že odpůrci schváleného znění zákonů by neměli z ÚS dělat třetí parlamentní komoru.

Fiala je rád, že soud dal za pravdu bývalé vládě. „Obzvláště jsem rád, že soud vyzdvihl ‚důležitost principu bránící se demokracie‘,“ sdělil Fiala ČTK. Předseda STAN a bývalý vicepremiér Vít Rakušan na síti X ocenil, že paragraf prošel testem ústavnosti. „Trvám na tom, že i dle informací bezpečnostních složek je nezbytný k tomu, abychom dokázali postihovat takové chování, které je přímou hrozbou pro naši bezpečnost a bylo dosud nepostižitelné,“ uvedl.

Snahy o jeho zrušení vnímá Rakušan jako podrývání strategické bezpečnosti Česka v době zuřící hybridní války. Programové prohlášení vlády uvádí, že zákon nesmí vágními formulacemi umožnit selektivní trestání. „Proto zrušíme trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ píše kabinet. Premiér Andrej Babiš (ANO) však v lednu řekl, že změnu zákona nyní koalice neřeší. „Není to na stole, uvidíme,“ dodal.

Schillerová ve Sněmovně řekla, že je nutné se nejdříve s rozhodnutím seznámit podrobně. „Budeme se o tom bavit jak na koaliční radě, tak na vládě, nebudu předjímat další postup,“ odpověděla na dotaz, jak kabinet na rozhodnutí zareaguje. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček je pro upřesnění ustanovení tak, aby ho nešlo zneužít proti politickým oponentům. „ÚS odkazuje na to, že se excesy vyřeší u soudů. Rozumnější bude předejít excesům novelou, a nevinné tak ušetřit od zatěžujícího soudního řízení,“ míní.

Podle místopředsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD) soud legitimizoval přílepky k zákonům. „A vrátil ČR do 50. let minulého století, konkrétně zabezpečí opakování podobných procesů, jako byl veden proti Miladě Horákové,“ napsal Koten ČTK.

Pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili ČTK řekla, že soud výslovně připomněl význam obrany demokratického řádu. „Rozhodnutí vítám a doufám, že se tentokrát obejdeme bez pokusů ho zpochybňovat či znevažovat,“ uvedla.

Člen bezpečnostního výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomněl, že zrušení paragrafu před ÚS odmítl i Babiš. „Což je v dnešní napjaté bezpečnostní situaci správné. Jen mě mrzí, že paragraf před volbami v rámci kampaně lživě kritizoval, stejně jako celou řadu jiných reforem Fialovy vlády, které nyní nicméně chce ponechat v platnosti,“ sdělil Bartošek ČTK.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek ČTK napsal, že rozhodnutí soudu pokládá za správné. Připomněl, že policie v lednu obvinila podle tohoto paragrafu člověka podezřelého z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Šlo o jeho první využití. „Nedávné stíhání špiona ukazuje, že zákon má smysl. Zvlášť v situaci, kdy je Rusko vůči ČR nepřátelskou mocností, je taková právní úprava nezbytná,“ uvedl.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}