Aktual.: 3.09.2025 14:23
Praha – K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. NKÚ to dnes uvedl ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2024. Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí. Podle resortu obsahují mnoho nepřesností, mimo jiné o využití peněz na obnovu po povodních.
Rozpočet loni skončil se schodkem 271,4 miliardy, což bylo proti plánu o 10,6 miliardy méně. „Ke zlepšení hospodaření přispěl vyšší růst příjmů než výdajů, nicméně se jednalo pouze o mírné zlepšení salda a deficit státního rozpočtu zůstal stále vysoký,“ uvedl NKÚ.
Rozpočtu podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly pomohly i příjmy z daně z neočekávaných zisků. Stát získal z windfall tax 36,7 miliardy korun, ale na řešení vysokých cen energií využil jen 12,3 miliardy korun. Podle Kaly to znamená, že velkou část příjmů kabinet nevyužil v souladu s původním záměrem této daně. NKÚ také uvedl, že bez kladného salda peněz z EU, které činilo 17,5 miliardy korun, by byl schodek rozpočtu proti plánu naopak o sedm miliard korun vyšší.
Schválený státní rozpočet na příští rok původně počítal se schodkem 252 miliard Kč. Kvůli zářijovým povodním vláda navrhla jeho navýšení o 30 miliard korun. Z toho se podle kontrolorů podařilo reálně vyčerpat 3,5 miliardy korun a zbylé peníze vláda využila na jiné účely. NKÚ poukazuje na to, že vláda přitom navýšení zdůvodnila právě nutností zajistit peníze na odstraňování škod.
Ministerstvo svůj postup hájí tím, že peníze na odstranění povodňových škod neměly být zcela utracené už v loňském roce. „Pokud nebyly dotační tituly do konce kalendářního roku 2024 vypsány, peníze kapitolám zůstaly jako nespotřebované výdaje a budou i v budoucnu použity na povodňové účely,“ uvedla mluvčí resortu Petra Vodstrčilová. Do povodňové pomoci je navíc podle ministerstva potřeba zařadit také ty výdaje, které byly pod jinými položkami, aniž by bylo zřejmé, že rovněž souvisejí s pomoci po povodních.
Stanovisko ministerstva podpořil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). „Některé ty informace ve zprávě NKÚ nejsou přesné,“ řekl novinářům. Kabinet podle něj od počátku říkal, že peníze na povodně se budou spotřebovávat několik let. Vláda se bude zprávou úřadu zabývat na některém z dalších jednání, kdy bude prostor pro širší reakci ministrů, dodal Fiala.
Úřad poukázal i na to, že výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly z 40,2 miliardy korun v roce 2020 na loňských 88,5 miliardy Kč. Podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu vzrostl loni na 43,6 procenta HDP, a přiblížil se tak hranici dluhové brzdy, uvedl NKÚ. „Takzvaný konsolidační balíček měl podle ministerstva financí zlepšit saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 98,8 miliardy korun, ale snížilo se o 17,1 miliardy korun,“ podotkl Kala. „Čekají nás těžká dilemata, bez kterých ale negativní trajektorii ekonomického vývoje a strukturálních problémů státního rozpočtu nebudeme schopni zvrátit,“ varoval šéf NKÚ.
Se zpochybňováním vlivu konsolidačního balíčku na zlepšení deficitu státního rozpočtu ministerstvo nesouhlasí. Stejně tak v reakci pro ČTK polemizuje s názorem NKÚ, že současná úroveň zadlužení je varovným signálem směrem k dluhové brzdě. Za klíčové pro hodnocení rozpočtové odpovědnosti ministerstvo považuje saldo veřejných rozpočtů. „Loni dosáhlo deficitu pouze dvou procent HDP, což řadí ČR mezi osm nejlepších zemí EU,“ uvedlo ministerstvo. Zároveň poukázalo na to, že strukturální deficit očištěný o cyklické a mimořádné vlivy loni klesl o procentní bod na 1,7 procenta HDP.
Kala v hodnocení loňského rozpočtu zmínil i podle něj netransparentní zadlužování státu prostřednictvím státních fondů, které se do rozpočtu zatím nepromítá. Jde o půjčky od Evropské investiční banky, které si přes ministerstvo financí bere Státní fond dopravní infrastruktury. Podle NKÚ to mimo jiné omezuje transparentnost správy veřejných financí.
Šéf NKÚ se pozastavil nad tím, že výdaje na provoz šesti státních fondů loni představovaly 3,2 miliardy korun. Úřad podle něj doložil, že tyto fondy naplňují svůj původní účel stále méně a stále více plní roli prodloužené ruky státního rozpočtu. Jde o Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí, Státní fond kinematografie, Státní fond podpory investic a Státní fond kultury.